Proč bylo špatné, že Áron a jeho synové spálili oběť za hřích v Leviticus 10:16–20?

Odpovědět



Kvůli neposlušnosti Áronových synů Nádaba a Abihua Pán způsobil, že tito dva muži zemřeli. Později toho dne Áron a jeho zbývající synové dovolili, aby oběť za hřích shořela. V důsledku toho se Mojžíš rozhněval na další dva Áronovy syny, Eleazara a Itamara. Tato situace je těžko pochopitelná, dokud se blíže nepodíváme na kontext a Zákon obecně.



Za prvé, Mojžíš právě přikázal Áronovi a jeho zbývajícím synům, aby jedli oběť (Leviticus 10:12–14). Když zjistil, že to nechali shořet, byl pochopitelně naštvaný.





Kapitola také začíná smrtí dvou Áronových synů: Áronovi synové Nadab a Abihu vzali své kadidelnice, vložili do nich oheň a přidali kadidlo; a nabídli nepovolenou palbu před Hospodinem v rozporu s jeho příkazem. Od Hospodina tedy vyšel oheň a strávil je a zemřeli před Hospodinem (Leviticus 10:1–2). Pravděpodobně kvůli jejich zármutku nad smrtí Nadaba a Abihua se Áron a jeho synové Eleazar a Itamar rozhodli nechat oběť dohořet, než aby ji snědli. Mojžíš byl naštvaný, protože to bylo porušení příkazu, který Bůh dal knězi, aby tuto oběť částečně použil jako jídlo.



Dalším důvodem, proč byl Mojžíš rozrušený, bylo pravděpodobně to, že se obával, že Árona, Eleazara a Ithamara potká podobný osud jako Nadab a Abihu. Postavil se před Árona a řekl: Proč jsi nejedl oběť za hřích v oblasti svatyně? . . . Měl jsi sníst kozla v oblasti svatyně, jak jsem přikázal (3Mo 10:17–18).



Áronova odpověď Mojžíšovi je plná patosu: Moji synové dnes předložili Hospodinu oběť za hřích i zápalnou oběť. A přesto se mi stala tato tragédie. Kdybych snědl lidovou oběť za hřích v tak tragický den, jako byl tento, měl by Hospodin radost? (Leviticus 10:19, NLT). Tato slova uspokojila Mojžíše, že Áron žije v bázni a poslušnosti vůči Bohu (verš 20).



Je zajímavé, že tato pasáž Leviticus uzavírá část, ve které jsou Áron a jeho synové uvedeni jako kněží před Hospodina (kapitoly 8–10). Tyto události, které se odehrávají během osmidenního období, pomáhají vymezit důležitou, posvěcenou roli lévijských kněží.