Proč Bůh požaduje, hledá nebo žádá, abychom Ho uctívali?

Odpovědět
Uctívání znamená vzdát čest, poctu, úctu, respekt, zbožňování, chválu nebo slávu nadřazené bytosti. Bůh vyžaduje uctívání, protože On a On jediný je toho hoden. On je jediná bytost, která si skutečně zaslouží uctívání. Žádá, abychom uznali Jeho velikost, Jeho moc a Jeho slávu. Zjevení 4:11 říká: „Hoden jsi, Pane, přijmout slávu, čest a moc; Neboť ty jsi stvořil všechny věci a z tvé vůle existují a byly stvořeny. Bůh nás stvořil a nebude uzurpován. Neuděláš si vyřezávanou sochu – žádnou podobu čehokoli, co je nahoře na nebi, nebo co je dole na zemi, nebo co je ve vodě pod zemí; nebudeš se jim klanět ani jim sloužit. Neboť já, Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který trestám nepravost otců na synech do třetího a čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí (Exodus 20:3-5). Musíme pochopit, že Boží žárlivost není hříšná závist, kterou zakoušíme, zrozenou z pýchy. Je to svatá a spravedlivá žárlivost, která nemůže dovolit, aby sláva, která náleží jen Jemu, byla udělena jinému.
Bůh od nás očekává, že Ho budeme uctívat jako výraz úcty a díkůvzdání Jemu. Ale Bůh také očekává, že Ho budeme poslušní. Chce, abychom Ho nejen my milovali; Chce, abychom se k sobě chovali spravedlivě, abychom druhým projevovali lásku a soucit. Tímto způsobem se Mu představujeme jako živá oběť, svatá a jemu milá. To oslavuje Boha a je to naše rozumná služba (Římanům 12:1). Když uctíváme s poslušným srdcem a otevřeným a kajícím duchem, Bůh je oslavován, křesťané jsou očišťováni, církev je vzdělávána a ztracení jsou evangelizováni. To vše jsou prvky pravého uctívání.
Bůh si také přeje, abychom Ho uctívali, protože náš věčný osud závisí na našem uctívání pravého a živého Boha. Filipským 3:3 popisuje pravou církev, tělo věřících v Ježíše Krista, jehož věčným určením je nebe. Neboť my jsme ta obřízka, která uctíváme Boha v duchu a radujeme se v Kristu Ježíši, a nedoufáme v tělo. Jinými slovy, církev je jednoznačně identifikována jako Boží lid, ale ne prostřednictvím fyzické obřízky. Církev se skládá z těch, kteří ve svém duchu uctívají Boha, radují se v Kristu a nedůvěřují si ve spasení. Ti, kdo neuctívají pravého a živého Boha, nejsou Jeho a jejich věčným údělem je peklo. Ale praví ctitelé se poznají podle svého uctívání Boha a jejich věčný domov je u Boha, kterého uctívají a uctívají.
Bůh vyžaduje, hledá a žádá naše uctívání, protože si to zaslouží, protože je přirozeností křesťana uctívat Ho a protože na tom závisí náš věčný osud. To je téma dějin vykoupení: uctívat pravého, živého a slavného Boha.