Proč Izajáš kázal nahý (Izajáš 20:1–4)?

Odpovědět



Izajáš 20 je jednou z nejkratších kapitol v Bibli a je také zvláště pozoruhodná zvláštností, že Bůh řekl Izajášovi, aby se neoblékl, zatímco prorokoval o Egyptě a Etiopii (Cush). Proč však Izajáš kázal nahý (Izajáš 20:1–4)?



Izajášova proroctví se netýkala pouze Božího soudu a obnovy pro izraelský národ. Izajáš psal o jiných národech, včetně Egypta. Izajáš 19:1–15 popisuje egyptské modlářství a soud, který na ně přicházel z rukou mocného krále (Izajáš 19:4). Egypt uctíval jiné bohy a usiloval o vlastní moudrost, ale i při posuzování této zlovolnosti Bůh projevil milost a milosrdenství. Bůh pošle do Egypta spasitele (Izajáš 19:20) a Egypt bude vysvobozen. Egypt by jednoho dne poznal a uctíval Hospodina (Izajáš 19:21). Ano, soud přijde (Izajáš 19:22), ale Bůh nakonec lidi spasí a uzdraví.





V roce 711 př. n. l. Bůh promluvil skrze Izajáše (Izajáš 20:1–2). Zatímco při většině jiných příležitostí Izajáš pouze předal slovní poselství, v tomto případě Bůh řekl Izajášovi, aby poskytl také vizuální: Jdi, svlékni si pytlovinu z pasu a sundej si sandály z nohou (Izajáš 20:2, ESV ). Podle Izajáše 20:3 kázal Izajáš po tři roky nahý nebo alespoň téměř nahý (možná měl na sobě bederní plátno) a bos jako znamení pro Egypt a Kúš (Etiopie). Tyto národy by Asýrie zavedla do zajetí, zahanbené a nahé (Izajáš 20:4). Ti, kdo záviseli na Egyptě (včetně Izraele), už nemohli u tohoto národa hledat vysvobození, ale měli by spoléhat pouze na Boha. To, že Izajáš kázal nahý (nebo téměř nahý), názorně ilustrovalo, že Egypt neměl být zdrojem nikoho vysvobození. Izraeli to sloužilo jako připomínka, že musí důvěřovat Bohu. Pro Egypt to bylo znamení, že jejich hrdé modlářství bude souzeno a že se budou stydět. V roce 701 př. n. l., přesně jak Izajáš prorokoval, připadl Egypt v Eltece do Asýrie. Přišel rozsudek a zaslouženě. Přesto Bůh přinese spasitele a budoucí obnovu.



Izajášovo kázání nahé nám připomíná, že Bůh je trpělivý a milostivý. Bůh nemusel varovat egyptský lid, ale dovolil jim, aby měli tři roky varování, aby se jednotlivci mohli připravit a dokonce se k Hospodinu obrátit. Dále, Bůh nemusel Izraeli ukazovat další příklad toho, jak jiné národy nemohly vysvobodit Izrael, přesto je Bůh učil tuto lekci znovu a znovu. Bůh chtěl, aby Izrael v Něj důvěřoval a opíral se o Něho, ne o jiné národy.



Boží trpělivost a milost vidíme i ve svém životě. I když Izajášova služba kázání nahá nebyla v naší době, ukazuje to, že Bůh se stará o lidstvo a používá různé prostředky, aby sdělil své poselství. Konečným prostředkem Boží komunikace je v a skrze Jeho Syna – Spasitele, kterému můžeme důvěřovat ve své vysvobození (Židům 1:1–2). Bůh nám dal jasně najevo svou lásku a způsob vysvobození v Ježíši Kristu (Jan 3:16) a nemělo by nám trvat kázání nahého Izajáše, abychom to pochopili a uvěřili v Něho.