Kdo byl farizeus Šimon?

Odpovědět



Se Šimonem farizeem se setkáváme v Lukášově evangeliu, když vítá Ježíše ve svém domě na večeři. Jídlo je přerušeno hříšnou ženou, která Ježíše pomaže drahou nádobkou parfému. Tato zpráva je jediným místem, kde je Šimon Farizeus zmíněn v Bibli.



V Lukášovi 7:36–50 byl Ježíš pozván, aby povečeřel v domě Šimona farizea. Zatímco Pán seděl u stolu v obvyklé póze, přišel nezvaný host – anonymní žena známá pouze svou hříšností. Přinesla s sebou krásnou alabastrovou nádobu naplněnou drahým parfémem (verš 37, NLT). Žena klečela u Ježíšových nohou a plakala velké slzy, které mu padaly na nohy. Potom si sundala vlasy, otřela si slzy, políbila Pánovy nohy a pomazala je svým parfémem.





Když Šimon farizeus viděl, co se děje, byl šokován, že Ježíš dovolil takové nemravné ženě, aby se ho dotkla. Farizeové, kteří byli navenek zbožní a nábožensky pokrytečtí, se pyšnili tím, že se oddělují od všeho nečistého a hříšného. Simon si pomyslel: Kdyby byl tento muž prorokem, věděl by, jaká žena se ho dotýká. Je to hříšnice! (Lukáš 7:39, NLT). Když Ježíš četl mužovy myšlenky, ukázal, že je mnohem mocnější než jen prorok. Řekl Simonovi: Musím ti něco říct.



Ježíš vyprávěl Šimonovi krátké podobenství: bankéř půjčil peníze dvěma lidem – obrovskou částku jednomu a skromnou částku druhému. Ani jedna osoba nedokázala dluh splatit, a tak se bankéř slitoval, oběma odpustil a jejich dluhy zrušil. Potom Ježíš položil Šimonovi farizeovi zásadní otázku: Kdo měl potom toho bankéře milovat víc? Šimon odpověděl: Ten s větším dluhem (Lukáš 7:42–43).



Ježíš uznal, že Šimon odpověděl správně. Potom se obrátil k hříšné ženě a začal ji přirovnávat – pokornou, laskavou a velkorysou ctitelku – k pyšnému a nevlídnému farizeovi. Simon zanedbával základní pohostinné zdvořilosti, které se v té době vztahovaly na hosty v domácnosti. Nenabízel vodu, aby si Ježíš umyl nohy před večeří. Přesto mu žena umývala nohy svými slzami a osušila je svými vlasy. Simon svého hosta nepozdravil milým polibkem na tvář, ale žena mu zasypala nohy polibky. Farizeus nešetřil ani olivovým olejem, aby pomazal Pánovu hlavu – což byl čin, který hostu projevil úctu a zdvořilost – ale žena pomazala Pánovy nohy svým neocenitelným parfémem.



Nakonec Ježíš došel k bodu svého přirovnání: Říkám vám, že její hříchy – a je jich mnoho – byly odpuštěny, takže mi prokázala velkou lásku. Ale člověk, kterému je málo odpuštěno, projevuje jen málo lásky (Lukáš 7:47).

Farizeus Šimon byl pobouřen hříšností ženy, ale Ježíš ji přijal s láskou a dovolil jí, aby se Ho dotýkala, umývala, líbala a pomazávala. Její dluh byl obrovský a Ježíš jí mnohé odpustil. Výsledkem bylo, že svou lásku k Bohu vylila s extravagantním projevem vášně, kterou farizeus Šimon nedokázal pochopit. Potom Ježíš ujistil ženu o Božím odpuštění (Lukáš 7:48).

Muži u jídelního stolu se ptali: Kdo je ten muž, že chodí a odpouští hříchy? (Lukáš 7:49, NLT). Ježíš jim zjevoval, že on sám je Bůh. Tímto setkáním s hříšnou ženou jim Ježíš také ukázal, že jejich láska k Bohu hluboce chybí. Šimon Farizeus byl v podobenství dlužníkem, jehož zrušený dluh byl minimální a jehož láska k Bohu byla přinejlepším skoupá. Tato epizoda šla přímo k jádru Kristova pokračujícího sporu se samospravedlivými farizeji.