Kdo byla Miriam v Bibli?

Odpovědět
Miriam v Bibli je Mojžíšova starší sestra. V Exodus 15:20 se nazývá prorokyně Miriam. Hraje důležitou roli v několika epizodách Mojžíšova života a v exodu Izraele z Egypta.
Miriam je sestra, která hlídá svého bratříčka Mojžíše mezi sítěmi na březích Nilu. Jejich matka ukryla Mojžíše do koše na břehu řeky, aby ho ochránila před faraonovým nařízením hodit všechny hebrejské chlapce do řeky (Exodus 1:22–2:4). Zatímco Miriam sleduje, faraonova dcera objeví a lituje Mojžíše a Miriam rychle zasáhne, aby se zeptala, zda by egyptská princezna chtěla, aby jí dítě kojila hebrejská žena. Princezna souhlasí a Miriam rychle získá jejich matku. Faraonova dcera přikazuje Mojžíšově biologické matce, aby ho kojila a přivedla k sobě, až bude starší. Z Boží milosti pomáhá Miriam zachránit malého Mojžíše (Exodus 2:5–10).
Miriam měla dalšího bratra, Aarona. Jejich rodiče, Amram a Jochebed (Exodus 6:20), byli oba z izraelského kmene Levitů (Exodus 2:1). Bůh společně používá Mojžíše, Miriam a Árona, aby vedli izraelský lid z otroctví v Egyptě do zaslíbené země v Kanaánu (Micheáš 6:4). Poté, co Miriam zázračně překročila Rudé moře na suché zemi a viděla egyptskou armádu svrženou do moře, vede Miriam ženy s tamburínou k uctívání Boha zpěvem a tancem (Exodus 15:20–22). Slova k Miriamině písni jsou zaznamenána ve verši 21: Zpívejte Hospodinu, / neboť je vysoce vznešený. / Kůň i vozataj / hodil do moře. Ve stejné pasáži je jí dán titul prorokyně, první z mála žen v Písmu takto identifikovaných. Dalšími nazývanými prorokyněmi jsou Debora (Soudci 4:4), Huldah (2. Královská 22:14), Izajášova manželka (Izajáš 8:3), Anna (Lukáš 2:36) a Filipovy čtyři dcery (Skutky 21:9).
Bohužel, Miriam později propadne duchu stěžování si. Miriam i Aaron kritizují Mojžíše za to, že se oženil s Kušitkou nebo Etiopankou, ale Miriam je uvedena jako první (Nu 12:1), takže je pravděpodobné, že stížnost podnítila ona. Zatímco stížnost byla zdánlivě proti Mojžíšově manželce, nespokojenost byla hlubší: ‚Mluvil Hospodin jen skrze Mojžíše?‘ zeptali se. ‚Což také nemluvil skrze nás?‘ (Numeri 12:2). Miriam ve své kritice zpochybňovala Pánovu moudrost, když zvolil Mojžíše za vůdce.
Bůh se rozhněval, že Miriam a Áron byli tak ochotní mluvit proti služebníku, kterého si vybral. Hospodin zasáhl Miriam malomocenstvím. Áron si uvědomil pošetilost jejich slov, činil pokání ze svého hříchu a Mojžíš, vždy přímluvce, se za svou sestru modlil: Mojžíš volal k Hospodinu: ‚Prosím, Bože, uzdrav ji!‘ (Numeri 12:13) . Po týdenní karanténě byla Miriam uzdravena a vrátila se do tábora. Když Miriamina malomocenství usvědčilo Árona z pošetilých slov, která pronesl proti Božímu vyvolenému služebníkovi, mělo by nám to také připomenout, abychom nesoudili své okolí a nežili v žárlivosti, když Bůh dal konkrétní výzvu někomu jinému (viz Titovi 3:1–15 Jakub 1:26; 4:11–12; Efezským 4:31; Filipským 4:8). Miriam měla příležitost ukázat lidu Izraele, co to znamená žít v lásce jako služebnice Boží, aniž by si stěžovala, a po většinu svého života tak činila; ale selhala ve věci Mojžíšovy manželky. I my máme příležitost ukázat bručounům a stěžovatelům kolem nás, jaké to je být služebníkem Ježíše Krista. Přitahujme je k Ježíši skrze naši lásku a služebnictvo a nenechme se od Něho sami odtáhnout.
Naše další setkání s Miriam je na konci 40letého putování pouští. Kvůli jejich reptání a nedostatku víry v Boha nebylo první generaci Izraelitů, kteří opustili zajetí, dovoleno vstoupit do zaslíbené země. Mezi ně patřila i prorokyně Miriam. Většina starší generace již zemřela v divočině, když se Izrael vrátil do Kadeše, kde začali své putování. Zde Miriam umírá a je pohřbena (Numeri 20:1). Měla život plný odpovědnosti a služby, Božího povolání a prozřetelnosti, ale zároveň nám připomíná, že nikdo není příliš důležitý, aby přijal Boží kázeň za osobní hřích (viz 1. Korintským 10:12).