Kdo byl Artaxerxes v Bibli?

Odpovědět



Artaxerxes byl král Persie od c. 464 až c. 425 před naším letopočtem. Byl synem krále Xerxa ​​(Ahasvera) a bývá označován jako Artaxerxes I. Longimanus. Ezra a Nehemiáš oba cestovali z Persie do Jeruzaléma ze dvora Artaxerxa. Ačkoli během své vlády zažil několik povstání, Artaxerxova vláda je obecně považována za mírumilovnou. Díky své tolerantní politice vůči Židům ve své říši sehrál Artaxerxes klíčovou roli při přestavbě chrámu a jeruzalémských hradeb.



Jako Boží soud za judské modlářství a vzpouru bylo Judsko v roce 589 př. n. l. napadeno Babyloňany. Město Jeruzalém bylo zničeno. Židé byli 70 let drženi v zajetí v Babylonu a po pádu Babylonu v Persii, ale Bůh slíbil, že Jeho lid bude navrácen do své vlasti. V roce 539 př. n. l. císař Kýros Veliký z Persie Božím vedením nařídil, aby se Židé mohli vrátit do Jeruzaléma. Mnoho Izraelitů se okamžitě vrátilo, ale protože byli všichni téměř asimilováni do babylonské a perské společnosti, někteří zůstali. Kýros vrátil předměty, které Nabuchodonozor Babylonský ukradl z chrámu, a také nařídil, aby Izraelité dostali štědré dary z jejich perských domů (Ezdráš 1:4–11). Když Izraelité v čele se Zerubábelem dorazili do Jeruzaléma, okamžitě začali s přestavbou chrámu a okolního města (Ezdráš 3).





Zatímco Izraelité pracovali na opravách, čelili velkému odporu lidí v okolních zemích (Ezdráš 4:1–5). Toto protivenství pokračovalo i za vlády krále Artaxerxa (Ezdráš 4:5–6). V té době disidenti se jmény Bishlam, Mithredath a Tabeel napsali dopis Artaxerxovi, v němž vznesli obvinění proti Židům a tvrdili, že Židé již nebudou platit daně Perské říši. Znepokojený Artaxerxes okamžitě nařídil, aby byly opravy zastaveny, a dovolil disidentům poslat své síly do Jeruzaléma, aby zastavily práci (verš 23).



V sedmém roce své vlády dovolil Artaxerxes knězi Ezrovi vzít zpět do Jeruzaléma tolik Izraelitů, kolik si přál, a dokonce poskytnout lidem zlato a stříbro na nákup obětin a čehokoli jiného, ​​co bylo potřeba pro chrám (Ezra 7:11– 20). Kromě toho rozhodl, že je nezákonné, aby kdokoli uvaloval jakoukoli daň na Levity, kněze nebo kohokoli jiného, ​​​​který slouží v chrámu.



Skutečnost, že Artaxerxes nejprve překážel a poté pomáhal při přestavbě chrámu, způsobil, že někteří komentátoři předpokládali, že Artaxerxes zmíněný v Ezdrávi 4 byl ve skutečnosti jinou osobou než Artaxerxes zmíněný v Ezrovi 7. Podle této teorie byl první Artaxerxes uzurpátor na perský trůn a identifikovaný v jiných historických záznamech jako Smerdis, který vládl pouze osm měsíců. Hlavním problémem této teorie je, že neexistuje žádný známý historický dokument, který by ztotožňoval Smerdise s Artaxerxem. Pravděpodobnějším vysvětlením je, že Artaxerxes jednoduše změnil postoj vůči Židům na základě důkazů o mírových záměrech Židů v Jeruzalémě.



Ve dvacátém roce své vlády si Artaxerxes všiml, že jeho důvěryhodný pohárník, Nehemiáš, byl sklíčený. Sluhové si měli v králově přítomnosti zachovat příjemnou tvář, a tak Nehemjáš technicky porušoval zákon tím, že vypadal smutně. Ale Artaxerxes byl milosrdný a požádal Nehemjáše, aby vysvětlil, proč se trápí (Nehemjáš 2:2). Nehemjáš se možná narodil v Persii, ale jeho srdce patřilo do jeho vlasti, a byl zarmoucen, když se k němu donesla zpráva, že jeruzalémské hradby byly stále v troskách téměř 100 let poté, co Kýros dovolil Izraelitům vrátit se do jejich země (Nehemjáš 1 :1–4). Po poradě s Pánem Nehemjáš promluvil s králem Artaxerxem a požádal ho, aby mohl jít opravit hradby. Artaxerxes nejen vyhověl Nehemjášově žádosti, ale také napsal dopisy, aby zajistil Nehemjášovi bezpečný průchod.

Protože Hospodin naklonil Artaxerxovo srdce k Židům, byli schopni opravit zdi v rekordním čase: celkem 52 dní (Nehemiáš 6:15). Boží lid byl oficiálně obnoven v zemi, kterou mu Bůh dal tak dávno. Artaxerxův dekret o přestavbě Jeruzaléma splnil část Danielova proroctví o 70 týdnech a nastavil tikající prorocké hodiny na čas Mesiáše (Daniel 9:25).