Kdo je v Bibli služebník Páně?

Odpovědět



Sluha je někdo, kdo plní vůli druhého. Služebník Páně plní Boží vůli a v Písmu je často představován jako někdo, koho si Bůh vybral, aby zastával vedoucí postavení, zastupoval Ho a vykonával určité božské dílo. V Bibli termín Služebník Páně byla aplikována na jednotlivé lidi, určité skupiny lidí, izraelský národ a Mesiáše, který je v Novém zákoně označen jako Ježíš Kristus.



Kniha Izajáš obsahuje čtyři Služební písně popisující Služebníka Páně. První se nachází v Izajášovi 42:1–9; druhý v Izajášovi 49:1–13; třetí v Izajášovi 50:4–11; a čtvrtý v Izajášovi 52:13 až 53:12. V židovské tradici se Služebník Páně ve všech čtyřech pasážích vztahuje na izraelský národ. V závěrečné Služební písni z Izajáše 53, zájmeno v jednotném čísle on se používá pro Služebník Páně. Rabíni chápou toto zájmeno v jednotném čísle jako kolektivní odkaz na věrný zbytek Izraele, personifikaci beroucí skupinu jako jednu osobu.





Nový zákon jasně identifikuje služebníka Páně v Izajášovi jako našeho Spasitele, Ježíše Krista Nazaretského. Tento jedinečný Služebník zaujímá přední místo nad všemi ostatními v Písmu. Tento dokonalý Služebník nikdy nezapomene naplnit vůli Páně a Boží záměry (Jan 17:5). Poslední Služební píseň (Isaiah 53) je o nevinném trpícím Sluhovi, který umírá místo vinných. Tato pasáž předpovídá život, službu, smrt a vzkříšení Ježíše Krista.



Izajáš 53:3 říká o Sluhovi Páně: Lidstvo jím opovrhovalo a zavrhovalo ho, byl to muž trpící a znalý bolesti. Jako ten, před kterým si lidé schovávají tváře, byl opovrhovaný a my jsme si ho nevážili. Ježíš byl opovrhován náboženskými lidmi své doby a odmítnut jako jejich Mesiáš.



Ježíš Kristus, služebník Páně, byl probodnut pro naše přestoupení, byl zdrcen pro naše nepravosti; trest, který nám přinesl pokoj, byl na něm a jeho ranami jsme uzdraveni (Izajáš 53:5). Když za nás dal svůj život, byl utlačován a sužován, přesto neotevřel ústa; byl veden jako beránek na porážku a jako ovce před svými střihači mlčí, tak neotevřel ústa (verš 7). Při svém soudu se Ježíš nebránil, ale mlčel proti svým žalobcům. Trpěl a zemřel na místě vinných hříšníků. Hříchy všech lidí byly uloženy na Něho, obětního Beránka Božího. Ježíš zaplatil cenu za naše spasení. To je jen několik z mnoha detailů v Izajášovi 53, které ukazují na Ježíše Krista jako na naplnění mesiášského proroctví (Matouš 8:17; Lukáš 22:37; Jan 12:38; Skutky 8:32–33; Římanům 10:16; 1. Petra 2:22, 24–25).



Když Bůh Syn přišel na zem, přijal roli služebníka. Stvořitel se rozhodl sloužit svým stvořením. Ježíš řekl, že přišel sloužit a dát svůj život jako výkupné za mnohé (Matouš 20:28). V knize Skutků je slovo služebník se vztahuje na Ježíše čtyřikrát v souvislosti s jeho smrtí (Skutky 3:13, 26; 4:27, 30). Pokora Ježíše, služebníka Páně, je neomylně vidět ve Filipským 2:7–8: Vzdal se svých božských výsad; zaujal skromné ​​postavení otroka a narodil se jako člověk. Když se objevil v lidské podobě, pokořil se v poslušnosti Bohu a zemřel zločineckou smrtí na kříži (NLT).

Zatímco Ježíš Mesiáš je konečným splněním proroctví týkajících se služebníka Páně, Bible tento titul vztahuje i na ostatní. Ve Starém zákoně Bůh popisuje asi patnáct různých jedinců jako mého služebníka nebo služebníka Páně.

Patriarchové jsou často jmenováni jako služebníci Páně: Vzpomeňte si na své služebníky Abrahama, Izáka a Izraele, kterým jste sami od sebe přísahali: ‚Rozmnožím tvé potomstvo jako hvězdy na nebi a tvému ​​potomstvu dám všechno tuto zemi jsem jim zaslíbil a bude jejich dědictvím navěky“ (Exodus 32:13; viz také Genesis 18:3; 32:10; Deuteronomium 9:27; 1. Paralipomenon 16:13; Žalm 105:6). Bůh nazval Joba svým služebníkem: Tehdy Hospodin Satanovi řekl: ‚Uvážil jsi mého služebníka Joba?‘ (Job 1,8; srov. 2,3 a 42,7–8).

Mojžíš je opakovaně nazýván služebníkem Hospodinovým: A Mojžíš, služebník Hospodinův, zemřel tam v Moabu, jak řekl Hospodin (Deuteronomium 34:5; viz také Exodus 14:31; Numeri 12:7–8; Jozue 1: 1–2; Nehemjáš 1:7–8; Malachiáš 4:4). Je příznačné, že Mojžíš řekl lidu, že Hospodin, tvůj Bůh, ti z tvého středu, z tvých bližních Izraelitů, vzbudí proroka, jako jsem já. Musíte mu naslouchat (Deuteronomium 18:15). Toto mesiášské proroctví se naplnilo v Ježíši, který byl stejně jako Mojžíš služebníkem Páně, ale ještě větším způsobem (viz Skutky 3:22 a Židům 3:3).

Bible popisuje vůdce jako Káleb, Jozue a Samson jako služebníky Páně (Nu 14:24; Jozue 5:14; 24:29; Soudci 2:8; 15:18). David, Šalomoun a Ezechiáš jsou králové označovaní jako Hospodinovi služebníci (Žalm 89:20; 1. Samuelova 23:11; 2. Samuelova 7:5; 1. Paralipomenon 17:4; 1. Královská 3:7–9; 14:8; 2 Paralipomenon 32:16). Proroci jako Achiáš, Eliáš, Jonáš a Izajáš jsou také nazýváni služebníky Hospodinovými (1. Královská 14:18; 18:36; 2. Královská 14:25; Izajáš 20:3).

Samuelova matka, Hana, se v 1. Samuelově 1:11 popisuje jako služebnice Páně. Zerubábel, místodržitel Judy, je popsán jako služebník Hospodinův v Aggei 2:23. Dokonce i pohanští králové Nabuchodonozor a Kýros jsou jmenováni mezi služebníky Hospodinovými, protože splnili Boží záměry (Jeremjáš 25:9; 43:10; Izajáš 45:1).

Skupiny, které jsou v Bibli označovány jako služebníci Páně, jsou lid Izraele (Izajáš 41:8–9; 43:10; Leviticus 25:42,55; Nehemiáš 1:6,10; Jeremiáš 30:10–11; 46 :27–28; Lukáš 1:54), kněží (Exodus 28:1, 41; Leviticus 7:35; Numeri 18:7), Levité (Deuteronomium 18:7; 1. Paralipomenon 23:28–31; Ezra 6 :18; Ezechiel 44:11) a proroci (Jeremjáš 7:25; 29:19; 44:4; Ezechiel 38:17; Daniel 9:6; Amos 3:7; Zachariáš 1:6; Matouš 21:34 –36; Marek 12:2–5; Lukáš 20:10–12; Zjevení 10:7). Jiné národy jsou také příležitostně nazývány Hospodinovými služebníky (Žalm 72:11; Izajáš 56:6; Sofoniáš 3:9).

V Novém zákoně se několik věřících definuje nebo je Bohem pojmenováno jako služebníci Páně. Patří mezi ně Marie, matka Ježíšova (Lukáš 1:38, 48), Simeon (Lukáš 2:29), Pavel (Skutky 27:2; Římanům 1:1; Efezským 3:1), Jakub (Jakub 1:1), Šimon Petr (2 Petr 1:1), Juda (Juda 1) a Jan (Zjevení 1:1). Všichni tito služebníci jednoduše následují příklad nejvyššího služebníka Páně, Ježíše Krista.