Kdy by se měl křesťan snažit napravit jiného křesťana?

Odpovědět



To může být choulostivé téma. Je moudré nejprve strávit čas modlitbou, zkontrolovat svou motivaci a požádat o vedení. Jsou chvíle, kdy jsou křesťané vyzváni, aby si promluvili se svým spolukřesťanem nebo se ho pokusili napravit. Za předpokladu, že mluvíme o záležitosti hříchu v životě věřícího, naším motivem a záměrem by vždy mělo být přivodit pokání a obnovení chybujícímu bratru nebo sestře v Kristu.



Za prvé, náš postoj je velmi důležitý. Buďte k sobě laskaví a něžní. Odpouštějte si navzájem, stejně jako Bůh odpustil vám kvůli tomu, co udělal Kristus (Efezským 4:32). Tehdy jsme schopni více mluvit pravdu v lásce (Efezským 4:15). Ve své epištole Galatským měl Pavel podobné varování před postojem: Bratři, je-li někdo přistižen v hříchu, vy, kteří jste duchovní, byste ho měli jemně obnovit. Ale bděte na sebe, jinak můžete být pokoušeni (Galatským 6:1). Zde vidíme, že ti, kdo jsou duchovní, což znamená, že chodí v Duchu ve víře a poslušnosti, by měli jemně obnovit někoho, kdo je v hříchu, a být si vždy vědomi toho, jak snadno můžeme být všichni pokoušeni Satanem, který chce každého chytit do svých pastí.





Bible předepisuje postup konfrontace hříšného bratra nebo sestry v rozsáhlé pasáži o církevní kázni: Pokud se tvůj bratr prohřeší proti tobě, jdi a ukaž mu jeho vinu, jen mezi vámi dvěma. Pokud tě poslouchá, vyhrál jsi svého bratra. Pokud však nebude poslouchat, vezměte s sebou jednoho nebo dva další, aby ‚každá věc mohla být potvrzena svědectvím dvou nebo tří svědků.‘ Pokud je odmítne poslouchat, řekněte to církvi; a pokud odmítne poslouchat i církev, zacházejte s ním jako s pohanem nebo výběrčím daní (Matouš 18:15-17). Opět je to postup, jak se postavit hříšnému bratrovi, ne někomu, jehož chování je podle vás potřeba nějakým způsobem upravit, nebo někomu, kdo vás pouze dráždí nebo obtěžuje.



Z jiného úhlu pohledu je jedním z nejčastěji citovaných písem Nesuďte, abyste nebyli souzeni (Matouš 7:1 KJV). Tento verš, vytržený z kontextu, byl použit k nesprávnému ospravedlnění nikdy nezaujmout stanovisko k ničemu, co by vyžadovalo vynesení rozsudku. Tento verš spíše odkazuje na pokrytecké, sebespravedlivé a nespravedlivé druhy soudu, zvláště tam, kde je konfrontovaný vinen stejným hříchem jako ten, kterému čelíme.



Kdy by tedy měli křesťané mluvit se spolukřesťanem nebo se jej snažit napravit? Když jsme nejprve mluvili s Pánem, mějte postoj podřízenosti a zájmu o druhou osobu a zavázali jsme se pro takovou situaci dodržovat postupy uvedené v Jeho Slově.