Kdy a jak byl Izrael dobytý Asyřany?

Odpovědět



Asýrské dobývání severního království Izraele začalo přibližně v roce 740 př. n. l. za krále Pula. První Paralipomenon 5:26 poznamenává, že Bůh Izraele vzbudil ducha asyrského krále Pula, ducha asyrského krále Tiglat-pilesera a odvedl je do vyhnanství, totiž Rubenovce, Gádovce a pol. pokolení Manasses a přivedl je do Chala, Chaboru, Hary a řeky Gozan až do dnešního dne. Tyto kmeny, které se nacházely na východ od řeky Jordán, byly prvními, které Asýrie dobyla.



Téměř o 20 let později, asi v roce 722 př. n. l., bylo hlavní město Samaří dobyto Asyřany pod vedením Šalmanasera V. Poté, co Shalmaneser nejprve vynutil platby tributu, později město oblehl, když odmítlo zaplatit. Po tříletém obléhání se ve 2. Královské 17:5–6 uvádí, že v devátém roce Ošey dobyl asyrský král Samaří a odvedl Izraelity do Asýrie a umístil je do Halah a na Habor, řece Gozan a v médských městech. A v roce 701 př. n. l. táhli Asyřané na jih do Judska; kvůli Hospodinovu zásahu však nebyli schopni dobýt Jeruzalém (2. Paralipomenon 32:22).





Hospodin již dlouho varoval Izrael před soudem a vrátil se až k Mojžíšově přísnému varování v Deuteronomiu 28:62–65. Druhá Královská 17:13 říká, že Hospodin varoval Izrael a Judu skrze každého proroka a každého vidoucího. Bylo učiněno mnoho pokusů obrátit lid zpět k Pánu, včetně úsilí Eliáše a Elizea, dvou z největších proroků v dějinách Izraele.



Druhá Královská 17:15–17 popisuje mnoho způsobů, kterými Izrael zhřešil proti Hospodinu, což vedlo k jeho soudu nad zemí: Pohrdali jeho ustanoveními a jeho smlouvou, kterou uzavřel s jejich otci, a varováními, která jim dal. Šli za falešnými modlami a stali se falešnými a následovali národy, které byly kolem nich, o nichž jim Hospodin přikázal, aby nejednali jako oni. I opustili všechna přikázání Hospodina, svého Boha, a udělali si kovové obrazy dvou telat; a udělali si ašeru a klaněli se celému zástupu nebeskému a sloužili Baalovi. A spalovali své syny a jejich dcery jako oběti a používali věštění a znamení a prodávali se, aby činili to, co je zlé v Hospodinových očích, a popudili ho k hněvu. Izrael porušoval Zákon, uctíval jiné bohy – dokonce pálil jejich děti jako oběti – a používal věštění jako součást svého bezbožného životního stylu.



Verš 18 poznamenává: Proto se Hospodin velmi rozhněval na Izrael a odstranil je z jeho očí. Nezůstal nikdo kromě kmene Juda. Přestože na severu zůstal zbytek, izraelský národ byl pod asyrskou nadvládou a desetitisíce lidí byly deportovány a stali se služebníky v Asýrii.



Asyřané dále začali zalidňovat Izrael lidmi z jiných národů, které porazili. Verš 24 říká: „A asyrský král přivedl lidi z Babylonu, Kúty, Avvy, Chamatu a Sefarvaima a umístil je do měst Samaří místo lidu Izraele. I obsadili Samaří a bydleli v jeho městech. Potomci těchto cizinců a zbytek Izraele byli později jednoduše nazýváni Samaritáni. Za Kristových časů byli Samaritáni opovrhováni jako nečistí lidé kvůli jejich smíšenému původu a odmítání chrámového uctívání.