Co je to oběť za přečin / oběť za vinu?

Odpovědět



Oběť za vinu (KJV, NKJV) nebo oběť za vinu (NIV, ESV, NASB) je popsána v Leviticus 5:14–19; 7:1–7; a 14:12–18. Dva praktické případy, které by vyžadovaly oběť za vinu, jsou popsány v Leviticus 19:20–22 (muž spí s otrokem, který je zasnoubený s jiným mužem) a Numeri 6:9–12 (nazarejec, který náhodou poruší své sliby). Tato oběť by se neměla zaměňovat s obětí za hřích.



Oběť provinění/viny byla vyžadována, když člověk neúmyslně porušil některé z Pánových svatých věcí. Svaté věci by se normálně týkaly věcí, které byly zasvěceny Pánu – čehokoli od samotné svatyně až po část obětí, které byly normálně vyhrazeny pro kněze. Jak se to mohlo stát neúmyslně není napsáno, ale možná někdo zapomněl splnit slib, udělal při jeho plnění nějakou chybu, omylem snědl jídlo vyhrazené pro kněze nebo omylem snědl prvorozené zvíře z vlastního stáda. V těchto případech musel pachatel přinést obětní zvíře (neposkvrněného berana nebo beránka) k oběti a také kompenzovat kněžím 20 procent navíc za to, co jim bylo odebráno. (Kněží a levité byli příjemci mnoha obětí, které byly obětovány Hospodinu – to bylo opatření, které Pán učinil na jejich podporu, protože neměli žádnou vlastní zemi.) Provinilec také mohl přinést místo zvíře, cena zvířete ve stříbře. Když se člověk s velmi citlivým (možná přecitlivělým) svědomím domníval, že se mohl provinit proti svatému majetku, mohl pro každý případ přinést oběť za přečin/vinu, ale v této situaci nebyla kněžím poskytnuta žádná náhrada.





Oběť za přečin byl rovněž podán, když se osoba dopustila přestupku vůči jiné osobě. V tomto případě musel pachatel kromě oběti zvířete vrátit škodu plus 20 procent.



Při oběti za vinu byl zabit beran nebo beránek; krev byla postříkána na oltář a část krve byla aplikována na pravý ušní lalůček, pravý palec a pravý palec na noze toho, kdo obětoval. Potom byl na stejná místa nanesen olej a hlava obětujícího byla pomazána. Většina obětního zvířete byla spálena; kněží však mohli sníst některé porce, když byli ve svatyni.



Obětování za přečin nebo vinu je primárně o provedení reparací. Ukazuje závažnost přestupků proti Bohu (i náhodnému) a proti bližnímu. Před Bohem musí být učiněna smírná oběť a člověku musí být učiněna náprava. Oběť za provinění byla krvavou demonstrací smíření a usmíření, ale byla také demonstrací milosti, protože byla učiněna opatření k odškodnění za provinění. Tato starozákonní oběť nebyla konečným řešením. Poukazovalo na poslední Kristovu oběť, kterou mohou být hříšníci navráceni do společenství s Bohem a mezi sebou navzájem (Židům 9:15).