Co je to samaritánství?
Samaritánství je doktrína pomoci druhým, která je založena na přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni a zaslouží si, aby s nimi bylo zacházeno se soucitem a respektem. Termín pochází z příběhu o milosrdném Samaritánovi, ve kterém muž ze Samaří pomáhá židovskému muži, který byl okraden a zbit.
Odpovědět
Samaritánství je náboženství, které odvozuje svůj název od regionu severně od Jeruzaléma zvaného Samaří. Samaritánství je založeno na Pentateuchu – prvních pěti knihách Starého zákona – ačkoli Samaritánský Pentateuch resp.
Samaritánská Tóra je napsán samaritánským písmem pro samaritánský lid. Je to jediný text, který Samaritáni považují za inspirovaný, odmítající zbytek hebrejské Bible a celý Nový zákon. Věrní Samaritáni zdůrazňují roli Mojžíše jako proroka a zákonodárce a ctí umístění samaritánského chrámu, který byl postaven v Samaří na hoře Gerizim. Stejně jako v judaismu nedovoluje samaritánství představy Jahveho a dodržuje mnoho stejných svátků, jaké dodržují Židé.
Stručná historie Samaritánů pomůže pochopit samaritánství. Zde jsou některé důležité body:
• po vládě krále Šalamouna je Izrael v roce 931 př. n. l. rozdělen na sever a jih
• v roce 722 př. n. l. dobyli Asyřané severní království Izraele, včetně města a oblasti Samaří
• Asyřané opouštějí zbytek Izraelitů a dovážejí cizince, aby osídlili region; tito emigranti přivádějí k uctívání mnoho cizích bohů (2. Královská 17:29)
• v roce 586 př. n. l. Babyloňané dobyli jižní judské království
• Judejci se vracejí do své země a v roce 515 př. n. l. znovu postaví svůj chrám v Jeruzalémě
• lid Samaří je proti přestavbě židovského chrámu (Ezdráš 4; Nehemjáš 4)
• Samaritáni postaví alternativní chrám na hoře Gerizim na svém vlastním území
• v c. 128 př.nl, během Makabejského období, židovské síly zničily samaritánský chrám
V době Krista tedy existovalo trvalé nepřátelství mezi Židy a Samaritány. Byla to trhlina zakořeněná v rase a náboženství a hodně zlé krve v historii.
Samaritáni postavili svůj vlastní chrám na hoře Gerizim, protože věřili, že na této hoře Mojžíš řekl Izraelitům, aby postavili oltář Hospodinu. Deuteronomium 27:4–5 však ve skutečnosti říká, že hora Ebal byla místem, které si Bůh vybral pro oltář. Samaritáni považují horu Ebal za zkomoleninu textu vytvořeného Ezrou ve prospěch Židů. Podle Josepha byl Samaritánský chrám zničen hasmonejským vládcem Janem Hyrkánem I.
Starožitnosti Židů , kniha XIII, kapitola 10, § 2–3). Chrám a nedaleké město nebyly nikdy přestavěny, takže chrám se dnes nepoužívá. Ruiny byly předmětem archeologických projektů a jsou národním parkem v Izraeli.
V Janově evangeliu Ježíš žádá o pití vody od ženy v Samaří. Diví se, že to udělal, a ptá se ho: Jak to, že ty, Žid, žádáš o pití ode mě, ženy ze Samaří? (Jan 4:9, ESV). Aby to svým čtenářům objasnil, přidává Jan tento komentář: Židé totiž nemají co do činění se Samaritány (Jan 4:10).
Samaritánství se drží čtyř zásad víry:
1) Je jeden Bůh, Bůh Izraele.
2) Je jeden prorok, Mojžíš.
3) Existuje jedna svatá kniha, Tóra předaná Mojžíšem.
4) Existuje jedno svaté místo, hora Gerizim.
(www.israelite-samaritans.com/religion, přístup 3/1/22)
Samaritánství dodržuje sobotu a řídí se zákony čistoty v Tóře. O Velikonocích také obětují beránky a očekávají příchod Taheba (Navracejícího se nebo Obnovitele), který naplní Deuteronomium 18:15, bude soudit zemi a obnoví pravé náboženství na konci časů (viz očekávání Samaritánky v Janovi 4:25).
Dnes je asi 800 Samaritánů, kteří dodržují náboženské praktiky Samaritánství. Tvoří jednu z nejstarších a nejmenších náboženských skupin na světě (www.bbc.com/travel/article/20180828-the-last-of-the-good-samarits, přístup 3/1/22).