Jaké je rychlé shrnutí každé z 66 knih Bible?

Odpovědět



Zde jsou rychlá shrnutí 66 knih Bible:



Starý zákon:





Genesis — Bůh tvoří vesmír a utváří lidi ke svému obrazu a umísťuje je do dokonalého prostředí. Lidé se bouří proti Bohu a přicházejí o svůj ráj. Vzpoura se tak zhorší, že Bůh vyhladí lidstvo potopou, ale Noema a jeho rodinu milostivě zachová. Později Bůh vybírá a žehná rodině Abrahama, Izáka a Jákoba (neboli Izraele) a slibuje jim zemi pro jejich četné potomky. Prostřednictvím této rodiny Bůh plánuje přivést Spasitele, aby usmířil hříšný svět se sebou samým.



Exodus — Synové Izraele, nyní žijící v Egyptě, jsou nuceni do otroctví. Bůh připravuje Izraelitu jménem Mojžíš, aby vedl lid ke svobodě. Král se zdráhá propustit otroky, a tak Bůh sešle na Egypťany sérii ran. Mojžíš vede Izraelity přes Rudé moře, které jim Bůh zázračně rozdělí, a na horu Sinaj. Utábořili se na Sinaji a Izraelité přijali Boží zákon, včetně Desatera přikázání. Zákon je základem smlouvy mezi Bohem a lidmi, které zachránil, se slíbenými požehnáními za poslušnost. Lidé slibují, že budou dodržovat smlouvu.



Leviticus — V Zákoně Bůh zavádí obětní systém k odčinění hříchů a řadu svátků, které má Izrael slavit jako dny uctívání. Bůh dává Mojžíšovi plány na svatostánek, stan, kde lze přinášet oběti a kde se Bůh setká se svým lidem. Bůh upřesňuje, že na rituály a obřady ve svatostánku má dohlížet rodina Árona, Mojžíšova bratra.



čísla — Izraelité dorazí na hranici Kanaánu, země, kterou Bůh dříve zaslíbil Abrahamovi. Ale lidé, kteří následovali Mojžíše, odmítají vstoupit do země kvůli nedostatku víry a strachu z obyvatel Kanaánu. Jako soud dává Bůh Izraelity k putování pustinou po dobu 40 let, dokud nevěřící generace nezemře a jejich místo nenastoupí generace nová. Bůh podporuje svůj vzpurný lid zázračnými prostředky po celou dobu jejich pobytu v poušti.

Deuteronomium — Nová generace Izraelitů je nyní připravena zmocnit se zaslíbené země. Mojžíš přednáší řadu závěrečných řečí, ve kterých opakuje Boží zákon a slibuje, že jednoho dne Bůh pošle dalšího proroka připomínajícího moc a poslání Mojžíše. Mojžíš umírá v Moabu.

Joshua — Mojžíšův nástupce Jozue vede děti Izraele přes řeku Jordán (kterou zázračně rozdělil Bůh) do Kanaánu. Bůh svrhne město Jericho povalením jeho hradeb. Joshua vede lid v úspěšné kampani za dobytí celého Kanaánu. Až na několik výjimek zůstávají Izraelité věrní svému slibu, že dodrží svou smlouvu s Bohem, a Bůh jim žehná vojenskými vítězstvími. Poté, co je země podrobena, Izraelité rozdělují Kanaán na samostatná území a dávají každému z izraelských kmenů trvalé dědictví.

soudci — Joshua umírá a lidé se téměř okamžitě začínají odvracet od Boha, který jim požehnal. Místo aby vyhnali všechny obyvatele země, dovolili některým Kananejcům přežít a Izraelité začnou uctívat kananejské bohy. V souladu s podmínkami smlouvy Bůh posílá nepřátele, aby utiskovali jeho lid. Utrpení, které snášejí, je přiměje k pokání a Bůh odpovídá tím, že posílá vůdce, aby shromáždili lidi a porazili nepřátele, čímž zemi znovu přinesou mír. Tento cyklus se několikrát opakuje v rozmezí asi 300 let.

Ruth — Za časů soudců postihne zemi hlad a muž z Betléma odvádí svou rodinu z Izraele do Moabu. Tam on a jeho dva synové zemřou. Jeho vdova Noemi se vrací do Izraele spolu s jednou ze svých snach, Moabkou jménem Ruth. Zpátky v Betlémě se obě ženy potýkají s těžkostmi a Ruth sbírá vše, co může, paběrkováním na ječmenném poli, které vlastní muž jménem Boaz. Ruth si všimne Boaz a poskytne jí další pomoc. Vzhledem k tomu, že Boaz je příbuzný Noemina zesnulého manžela, má zákonnou příležitost vykoupit rodinný majetek a vychovat dědice ve jménu zesnulého. Ruth žádá Boaze, aby to udělal, a Boaz souhlasí. Ožení se s Ruth a koupí majetek, který patřil Noemi. Boaz a Ruth se stanou praprarodiči největšího izraelského krále Davida.

1 Samuel — Jako odpověď na modlitbu se Samuel narodí neplodné ženě, která pak zasvětí svého malého syna do svatostánku. Samuela vychovává soudce a velekněz Eli. Samuel začíná brzy přijímat poselství od Boha a stává se známým jako prorok. Po Eliho smrti se Samuel stává posledním soudcem Izraele. Lidé požadují krále, aby se více podobali jiným národům. Samuel to nedoporučuje, ale Hospodin Samuelovi nařídí, aby jejich žádosti vyhověl. Samuel pomazal Saula jako prvního krále. Saul začíná dobře, ale brzy se začne chovat hrdě a ignorovat Boží příkazy. Bůh odmítá Saula jako krále a nařizuje Samuelovi, aby pomazal jinou osobu, která zaujme Saulovo místo: tou osobou je David, který byl vyvolen ještě v mládí. David se v Izraeli proslaví zabitím filištínského válečníka Goliáše a Saul začne žárlit až k šílenství. Král začne pronásledovat Davida, jehož život je neustále v nebezpečí, když se uchýlí do pouště. Scházejí se k němu muži věrní Davidovi. Samuel umírá a později je Saul a jeho synové zabiti v bitvě s Filištíny.

2 Samuel — David je svými kmeny v Judsku korunován králem a hlavním městem Judy činí město Hebron. Po krátké občanské válce se všechny izraelské kmeny spojí pod vedením Davida, Božího vyvolení. Hlavní město se přesouvá do Jeruzaléma. Bůh dává Davidovi slib, že na trůnu bude navždy vládnout syn jeho vůle. David se snaží následovat Boží vůli a Bůh Davidovi žehná vítězstvími nad cizími nepřáteli. David bohužel upadá do hříchu cizoložství a snaží se svůj hřích zakrýt tím, že nechá zabít manžela té ženy. Bůh vynese rozsudek nad Davidovým domem a začínají potíže. Davidova dcera je znásilněna svým nevlastním bratrem, který je poté ze pomsty zabit Absolonem, dalším z Davidových synů. Absolon pak plánuje svržení Davida a převzetí trůnu. Získává si následovníky a David a jeho věrní jsou nuceni uprchnout z Jeruzaléma. Absalom je nakonec zabit v bitvě a David se vrací domů v smutku. Na konci svého života David neposlouchá Boha a provádí sčítání lidu, což je hřích, za který Bůh sesílá soud na národ.

1 králů — Král David umírá. Jeho syn Šalamoun usedá na trůn, ale jeho bratr Adonijah ho o to vyzývá. Po opakovaných pokusech uzurpovat autoritu od svého bratra je Adonijah popraven. Král Šalomoun je od Boha požehnán velkou moudrostí, bohatstvím a ctí. Dohlíží na stavbu jeruzalémského chrámu a zasvěcuje jej Pánu ve velkolepém obřadu. Později v životě Šalomoun opouští cestu spravedlnosti a slouží jiným bohům. Po Šalamounově smrti nastupuje na trůn jeho syn Rechoboam, ale jeho pošetilá rozhodnutí vedou k občanské válce a národ je rozdělen na dvě části. Rechabeám zůstává králem jižního království a muž jménem Jeroboam je korunován králem deseti kmenů na severu. Oba králové praktikují modloslužbu. V průběhu let Davidova dynastie v jižním království příležitostně vyprodukuje zbožného krále; většina králů je však zlá. Severní království je vedeno nepřerušenou řadou zlých vládců, včetně modlářského Achaba a jeho ženy Jezábel, za jejichž vlády Bůh sesílá sucho, aby potrestal Izrael, spolu s mocným prorokem Eliášem, aby nasměroval lid zpět k Bohu.

2 králové — Eliáš je přeložen do nebe a Elizeus zaujme jeho místo jako Boží prorok v Izraeli. Jehu se stává izraelským králem a vyhladí zlou rodovou linii Achaba. V Judsku se Achabova dcera stane královnou a pokusí se zabít všechny Davidovy dědice, ale neuspěje. V obou národech vládnou zlí králové, s výjimkou několika reformátorů, jako byli Ezechiáš a Josiáš, v Judsku. Trvalé izraelské modlářství nakonec vyčerpává Boží trpělivost a Bůh proti nim přivádí Asyřany, aby si podmanili lid Izraele. Později Bůh přivádí Babyloňany proti Judsku jako soud a Jeruzalém je zničen.

1 Kroniky — Genealogie sleduje Boží lid od Adama až po léta království se zaměřením na Davidovu rodinu. Zbytek knihy pokrývá velkou část stejného materiálu jako 1 a 2 Samuel, s důrazem na život Davida.

2 kroniky — Tato kniha pokrývá téměř stejný materiál jako 1. a 2. Královská, s důrazem na Davidovu dynastii v Judsku. Kniha začíná stavbou chrámu za Šalamouna a končí zničením chrámu Babyloňany, s prohlášením v posledních několika verších, že chrám bude znovu postaven.

Ezra — Po 70 letech zajetí v cizí zemi je lidu Judy dovoleno vrátit se do své vlasti k obnově. Davidův potomek jménem Zerubábel spolu s některými kněžími začíná přestavovat chrám. Politická opozice vůči přestavbě si vynutí zastavení výstavby na zhruba 15 let. Ale pak dílo pokračuje, povzbuzováni dvěma proroky, Aggeem a Zachariášem. Asi 57 let po dokončení chrámu přijíždí do Jeruzaléma písař Ezra a přivádí s sebou asi 2 000 lidí, včetně kněží a levitů, aby sloužili v chrámu. Ezra zjišťuje, že lid žijící v Judsku upadl do hříchu, a vyzývá lid k pokání a návratu k zákonu Božímu.

Nehemiáš — Asi 14 let po Ezrově příjezdu do Jeruzaléma se Nehemjáš, králův pohárník v Persii, dozvídá, že jeruzalémské hradby jsou v havarijním stavu. Nehemjáš cestuje do Jeruzaléma a dohlíží na stavbu městských hradeb. Proti němu stojí nepřátelé Židů, kteří se snaží práci mařit různými taktikami, ale zeď je dokončena s Božím požehnáním včas, aby mohla slavit svátek stánků. Ezra čte knihu zákona veřejně a lid Judy se znovu zasvěcuje, aby ji následoval. Kniha Nehemjáš začíná smutkem a končí zpěvem a oslavou.

Esther — Někteří Židé v exilu se rozhodli nevrátit se do Jeruzaléma a místo toho zůstali v Persii. Xerxes, král Persie, si vybere za svou novou královnu mladou ženu jménem Esther. Esther je Židovka, ale svůj etnický původ tají na příkaz svého bratrance Mordecaie, který ji vychoval. Vysoký úředník v království, muž jménem Haman, plánuje genocidu proti všem Židům v království a dostává královo svolení k uskutečnění jeho plánu – ani on, ani král neví, že královna je Židovka. Prostřednictvím řady božsky řízených a dokonale načasovaných událostí je Haman zabit, Mordechaj je poctěn a Židé jsou ušetřeni, přičemž královna Ester je v tom všem nápomocná.

Práce — Spravedlivý muž jménem Job trpí řadou strašlivých tragédií, které mu vezmou bohatství, rodinu a zdraví. Job ani poté, co všechno ztratil, neproklíná Boha. Tři přátelé přicházejí, aby se slitovali s Jobem, ale nakonec si o situaci vyříkají svůj názor a prosadí myšlenku, že Bůh trestá Joba za nějaký tajný hřích. Job popírá jakoukoli svou hříšnost, přesto ve své bolesti volá k Bohu o odpovědi – důvěřuje Bohu, ale také chce, aby se Bůh vysvětlil. Nakonec se ukáže Bůh a přemůže Joba svou majestátností, moudrostí a mocí. Bůh vrací Jobovi štěstí, zdraví a rodinu, ale odpověď na to proč Job trpěl, že Bůh nikdy neodpovídá.

žalmy — Tato sbírka písní obsahuje chválu Pánu, výkřiky potřebných, uctívání, nářky, díkůvzdání, proroctví a celé spektrum lidských emocí. Některé z písní byly napsány pro konkrétní příležitosti, jako je cestování do chrámu nebo korunování nového krále.

Přísloví — Tato kniha je sbírkou morálních nauk a obecných zásad o životě a je určena těm, kdo hledají moudrost. Předměty zahrnují lásku, sex, manželství, peníze, práci, děti, hněv, spor, myšlenky a slova.

Kazatel — Moudrý starší muž, který si říká Kazatel, filozofuje o životě a ohlíží se za tím, co se naučil ze svých zkušeností. Kazatel, který žil odděleně od Boha, vypráví o marnosti různých slepých cest. Nic na tomto světě neuspokojuje: bohatství, potěšení, znalosti nebo práce. Bez Boha v rovnici je vše marnost.

Píseň Šalomounova — Král a pokorná dívka si navzájem vyjadřují lásku a oddanost svými námluvami, což vede k radostnému a potvrzujícímu završení manželství o svatební noci. Píseň pokračuje v zobrazování některých obtíží, kterým čelí ženich a jeho nevěsta ve svém manželském životě, a vždy se vrací k touze, kterou milenci po sobě mají, ak nehynoucí síle lásky.

Izajáš — Izajáš je v Judsku povolán jako prorok a přináší Boží poselství několika králům. Bůh vyhlašuje rozsudek nad Judou za jejich náboženské pokrytectví. Prorok pak předává varovná poselství dalším národům, včetně Asýrie, Babylonu, Moabu, Sýrie a Etiopie. Přes všechen Boží hněv proti Jeho lidu v Judsku zázračně zachrání Jeruzalém před útokem Asyřanů. Izajáš předpovídá pád Judy z rukou Babylonu, ale také slibuje obnovu jejich země. Izajáš se dívá ještě dále dopředu na zaslíbeného Mesiáše, který se narodí z panny, bude zavržen svým lidem a bude zabit v procesu nesení svých nepravostí – přesto Mesiáš, spravedlivý Boží služebník, bude také vládnout světu z Jeruzaléma v království míru a prosperity.

Jeremiáš — Jeremjáš, žijící v době babylónské invaze do Judska, prorokuje vítězství Babylonu nad Judou, což je poselství, které mu přináší mnoho zármutku od pyšných králů a falešných proroků v Jeruzalémě. Jeremiáš neustále vyzývá Boží lid k pokání a je pravidelně ignorován a dokonce pronásledován. Skrze Jeremjáše Bůh slibuje, že jednoho dne uzavře s Izraelem novou smlouvu. Prorok se dožije pádu Jeruzaléma a předpovídá, že zajetí lidu v Babylóně bude trvat 70 let.

kvílení — V dlouhé akrostichové básni Jeremiáš pláče nad zkázou judské země. Výčitky a hanba Božího lidu jsou zdrcující a vše se zdá být ztraceno. Přesto je Bůh spravedlivý ve své kázni a je milosrdný, když nezničí vzpurný národ úplně; Boží lid ještě uvidí Boží soucit.

Ezechiel — Toto je kniha proroctví napsaná v Babylóně Ezechielem, knězem, který se stal prorokem. Ezechiel se zabývá příčinou Božího soudu nad Judou, což je modlářství a zneuctění, které Juda způsobil Božímu jménu. Ezechiel také píše o soudu proti jiným národům, jako je Edom, Ammon, Egypt a Filištína, a proti městu Týru. Ezechiel pak slibuje zázračnou obnovu Božího lidu v jeho zemi, rekonstrukci chrámu a Boží vládu nad všemi národy země.

Daniel — Jako mladý muž je Daniel odveden do zajetí do Babylóna, ale on a tři přátelé zůstávají neochvějní vůči Hospodinovým příkazům a Bůh jim žehná ctí a vysokým postavením v Babylonské říši. Mají však nepřátele: Danielovi tři přátelé jsou uvrženi do ohnivé pece a Daniel do jámy lvů, ale Bůh v každém případě zachovává jejich životy a uděluje jim ještě větší čest. Daniel přežije svržení Babylonu a pokračuje ve věštění do doby Perské říše. Danielova proroctví jsou dalekosáhlá a přesně předpovídají vzestup a pád mnoha národů a nadcházející vládu Božího vyvoleného krále, Mesiáše.

Hosea — Ozeášovým posláním je vyzvat Izrael k pokání, protože Bůh je připraven soudit je za jejich zkaženost a modlářství. Na Boží příkaz se Ozeáš ožení s manželkou, která je mu nevěrná, a pak ji musí vykoupit z prostituce. Tato špinavá zkušenost je ilustrací duchovního cizoložství Izraele a skutečnosti, že milující Bůh je stále pronásleduje, aby je vykoupil a vrátil na jejich správné místo.

Joel — Joel slouží v Judsku v době sucha a kobylkového moru, událostí, které jsou znamením Božího soudu nad národem. Joel používá současný soud k tomu, aby ukázal lidem budoucnost, celosvětový soud Dne Páně, a vyzývá všechny k pokání. Joelův poslední slib je, že Hospodin bude přebývat se svým lidem na Sionu a přinese obnovené zemi velké požehnání.

Amos — Amos začíná mimo jiné vynesením rozsudku nad Damaškem, Týrem, Edomem a Gazou. Prorok cestuje na sever z Judska do Izraele, aby varoval tento národ před Božím soudem. Vyjmenovává jejich hříchy a rozšiřuje Boží výzvu k pokání a odpuštění. Bůh slibuje, že po zničení Izraele nastane čas obnovy.

Abdiáš — Edomité se ze svých zdánlivě bezpečných, skalami svázaných domovů radovali z Judova pádu, ale Abdiáš přináší Boží vystřízlivění: I Edom bude dobyt, a to bez nápravy. Boží lid bude konečnými vítězi.

Jonáš — Jonáš, prorok v Izraeli, dostal od Boha pokyn, aby šel do asyrského hlavního města Ninive, aby proti němu prorokoval. Jonáš neposlouchá a pokouší se odcestovat z Ninive, ale Bůh ho zadrží na moři. Jonáš je hozen přes palubu a spolknut velkou rybou. Jonáš v břiše ryby činí pokání a ryba ho vyplivne zpět na suchou zem. Když Jonáš prorokuje v Ninive, Asyřané se pokoří před Bohem a činí pokání a Bůh na ně nevynese soud. Jonáš je rozzlobený, že Bůh odpustil lidem, které nenávidí, a Bůh se omlouvá se svým tvrdohlavým prorokem.

Micah — V sérii tří poselství Micheáš vyzývá Judu i Izrael, aby slyšeli slovo Boží. Prorokuje nadcházející soud nad oběma královstvími a předvídá požehnané Boží království, kterému bude vládnout král, který se narodí v Betlémě. Micheáš končí svou knihu slibem, že se Boží hněv obrátí a že Boží lid bude znovuzřízen.

Nahum — Nahumovo proroctví se týká zničení Ninive. Nahum to zdůvodňuje a slibuje Boží soud nad tímto národem, který kdysi terorizoval zbytek světa. Na rozdíl od Božího soudu nad Izraelem nebude mít soud nad Ninive žádný odklad a po zničení nebude následovat obnova.

Habakukové — Prorok se ptá Boha na něco, čemu nerozumí: totiž na to, jak může Bůh použít ničemné Babyloňany k potrestání Božího lidu, Judy. Pán odpovídá tím, že připomene Habakukovi Jeho svrchovanost a věrnost a že v tomto světě budou spravedliví žít z víry.

Sofoniáš — Sofoniáš varuje před nadcházejícím dnem Páně, proroctví, které se částečně naplnilo invazí do Babylóna a vzdáleněji na konci časů. Jiné národy kromě Judy jsou také varovány před nadcházejícím soudem, včetně Filištína, Moaba, Kúše a Asýrie. Jeruzalém je povolán k pokání a kniha končí příslibem od Boha, že vrátí Jeho lidu přízeň a slávu.

Haggai — Aggeus žije a káže za časů Zerubábela a Zachariáše. Rekonstrukce chrámu začala, ale odpor nepřátel Židů zastavil práci na asi 15 let. Haggai káže sérii čtyř kázání, aby povzbudil lidi zpět k práci, aby mohl být chrám dokončen.

Zachariáše — Současník Aggea a Zerubbábela, Zachariáš vybízí lid Jeruzaléma, aby dokončil rekonstrukci chrámu, dílo, které chřadlo asi 15 let. Osm vidění se týká Božího trvalého plánu pro Jeho lid. Je zaslíben soud nad nepřáteli Izraele spolu s Božím požehnáním Jeho vyvolenému lidu. Je zahrnuto několik mesiášských proroctví, která předpovídají příchod Mesiáše, jeho utrpení a jeho případnou vítěznou slávu.

Malachi — Malachiáš, který slouží postexilnímu Izraeli, vyzývá Boží lid k pokání. Prorok odsuzuje hříchy rozvodu, přinášení nečistých obětí, zadržování desátků a hanobení Božího jména. Kniha a Starý zákon končí popisem Dne Páně a zaslíbením, že Eliáš přijde před tím strašlivým dnem.

Nový zákon:

Matthew — Služba Ježíše Krista je prezentována z pohledu, že Ježíš je syn Davidův, a tedy právoplatný král vládnout z izraelského trůnu. Ježíš nabízí království svému lidu, ale Izrael Ho odmítá jako svého krále a ukřižuje Ho. Ježíš znovu vstává a posílá své učedníky do celého světa, aby hlásali Jeho učení.

Označit — Služba Ježíše Krista je prezentována z pohledu, že Ježíš je spravedlivý služebník Boží. Ježíš poslouchá Otcovu vůli a uskutečňuje vše, k čemu byl poslán, včetně umírání za hříšníky a vstávání z mrtvých.

Luke — Služba Ježíše Krista je prezentována z pohledu, že Ježíš je Syn člověka, který přišel spasit celý svět. Ježíš ukazuje Boží lásku všem třídám lidí bez ohledu na rasu nebo pohlaví. Je nespravedlivě zrazen, zatčen a zavražděn, ale znovu povstane.

John — Služba Ježíše Krista je prezentována z pohledu, že Ježíš je Syn Boží. Ježíš obšírně mluví o své povaze, díle a nezbytnosti víry a dokazuje, že je Synem Božím prostřednictvím řady veřejných zázraků. Je ukřižován a znovu vstává.

akty — Toto pokračování Kristova života sleduje službu apoštolů po Ježíšově nanebevstoupení. Duch svatý přichází, aby naplnil a zmocnil Ježíšovy následovníky, kteří začnou kázat evangelium uprostřed narůstajícího pronásledování. Pavel, bývalý nepřítel křesťanů, je obrácen a povolán Kristem jako apoštol. Církev začíná v Jeruzalémě, rozšiřuje se do Samaří a šíří se do římského světa.

Římanům — Toto teologické pojednání, které napsal Pavel na jedné ze svých misijních cest, zkoumá Boží spravedlnost a to, jak může Bůh na základě oběti Ježíše Krista prohlásit hříšníky za spravedlivé. Věřící, kteří byli ospravedlněni vírou, žijí ve svatosti před světem.

1 Korintským — Církev v Korintu je plná problémů a apoštol Pavel píše, aby jim dal Boží pokyny, jak se vypořádat s různými problémy, včetně hříchu a rozdělení v církvi, manželství, modlářství, duchovních darů, budoucího vzkříšení a chování. veřejné bohoslužby.

2 Korintským — Problémy v církvi v Korintu byly z větší části vyřešeny a Pavel píše tento dopis, aby je povzbudil, vysvětlil dar lásky, který shromažďuje pro judské křesťany, a aby bránil své apoštolství proti kritikům, kteří vystupují proti mu.

Galatským — Falešní učitelé pronikli do církví v Galacii a falešně navrhovali, že k víře v Krista musí být přidány skutky zákona (konkrétně obřízka), aby byla spása skutečná. Pavel v žádném případě odsuzuje směs zákona a milosti a ukazuje, že spasení a posvěcení jsou všechny z milosti. Kristova spása nás osvobodila. Spoléháme na práci Ducha, ne na svou vlastní.

Efezským — Spasení přichází z milosti skrze víru v Krista, a ne z našich vlastních skutků. Život, který Ježíš dává Židům i pohanům, vede k novému srdci a novému chození po tomto světě. Církev je Tělo Kristovo a manželství je obrazem Krista a církve. Bůh poskytl duchovní zbroj k vedení duchovní bitvy.

Filipským — Při psaní tohoto dopisu z římského vězení Pavel děkuje církvi ve Filipech za dar lásky, který mu poslali. Kristovo evangelium postupuje ve světě navzdory těžkostem a křesťané se z toho mohou radovat. Jsme vyzýváni, abychom se pokořili jako Kristus, byli jednotní a tlačili se k cíli líbit se Pánu ve všech věcech.

Kolosané — Navzdory tomu, co by mohli tvrdit falešní učitelé, je Ježíš Kristus Spasitel, Pán a Stvořitel všech věcí. V Něm jsou všichni věřící oživeni a úplní; nemusí se podřizovat člověku vytvořeným předpisům nebo příkazům starozákonního zákona. Nový život, který máme v Kristu, ovlivní naše vztahy s manželi, rodiči, dětmi, pány a služebníky.

1 Soluňským — Pavel hodnotí počátek církve v Soluni a chválí je za jejich pevnou víru. Věřící jsou povzbuzováni, aby žili čistým životem a zachovali si naději, že se Ježíš vrátí. Když Kristus znovu přijde, vzkřísí věřící, kteří zemřeli, a uchvátí ty, kteří stále žijí, aby s ním byli navždy. Přichází Den Páně, který vyústí v soud tohoto světa.

2 Thessalonians — Církev v Soluni snáší pronásledování a někteří věřící si kladou otázku, zda již nenastal Den Páně. Pavel je ujišťuje, že to, co zažívají, není Boží soud. Než přijde ten hrozný den, musí dojít k celosvětové vzpouře, odstranění Zadržovače a k moci muže bezpráví. Ale Bůh bude chránit své děti. Do doby, než se Kristus vrátí, pokračujte v tom, co je správné.

1 Timothy — Timoteus, pastor církve v Efezu, je příjemcem tohoto Pavlova dopisu. Pastor musí být duchovně kvalifikovaný, musí se mít na pozoru před falešnou doktrínou, musí se modlit, pečovat o členy sboru, školit další vedoucí a především věrně kázat pravdu.

2 Timothy — V tomto velmi osobním dopise na konci svého života Pavel vybízí Timotea, aby se pevně držel víry, soustředil se na to, co je skutečně důležité, vydržel v nebezpečných časech a kázal Slovo Boží.

Titus — Titus, dozorce církví na ostrově Kréta, má za úkol jmenovat do tamních církví starší, aby zajistil, že muži jsou duchovně kvalifikovaní. Musí se mít na pozoru před falešnými učiteli, vyhýbat se rozptylování, modelovat křesťanský život a přikazovat všem věřícím, aby konali dobré skutky.

Filemon — V tomto krátkém dopise Filemonovi, věřícímu v Kolosách, ho apoštol Pavel vybízí, aby ukázal Kristovu lásku a smířil se s uprchlým, zlodějským otrokem. Podle římského práva mohl otrok čelit přísnému trestu, ale Pavel naléhá na milost pro Krista. Filemon by měl přivítat svého otroka zpět do domácnosti, ne jako otroka nyní, ale jako milovaného bratra v Kristu.

Hebrejci — Existují židovští členové církve, kteří jsou v pokušení vrátit se k židovskému zákonu. Autor tohoto listu je vyzývá, aby se neohlíželi zpět, ale aby vírou přešli k plné duchovní zralosti. Ježíš Kristus je lepší než andělé a lepší než Mojžíš a poskytl lepší oběť, lepší kněžství a lepší smlouvu než cokoli ve Starém zákoně. Poté, co jsme opustili Egypt, musíme vstoupit do zaslíbené země, ne dál bezcílně bloudit pustinou.

James — V této velmi praktické knize Jakub ukazuje, jak vypadá prožívaná víra. Je pravda, že spasitelná víra ovlivní náš modlitební život, naše slova, naši reakci na zkoušky a naše jednání s druhými.

1 Petr — Apoštol Petr píše pronásledovaným věřícím v Malé Asii a oslovuje je jako Boží vyvolené, rozptýlené vyhnance (1 Petr 1:1). Připomíná jim Boží milost, ujišťuje je o jejich nebeském domově, učí je projevovat svatost, poučuje je o manželských vztazích a povzbuzuje je, když čelí utrpení.

2 Petr — S blížící se smrtí Petr píše církvím a nabádá je, aby se řídily Božím slovem, identifikovaly a vyhýbaly se falešným učitelům a žily ve svatosti, když očekávají druhý příchod Krista.

1 John — Bůh je světlo, láska a pravda. Ti, kteří skutečně patří Kristu, budou hledat společenství s Jeho vykoupenými; chodit ve světle, ne ve tmě; vyznat hřích; poslouchat Boží slovo; milovat Boha; zažít ve svém životě klesající vzor hříchu; projevovat lásku k ostatním křesťanům; a zažijí vítězství ve své křesťanské chůzi.

2 John — Křesťanský život je rovnováha pravdy a lásky. Nemůžeme opustit pravdu ve jménu lásky; ani nemůžeme přestat milovat kvůli nesprávné představě zastávání pravdy.

3 John — Dva muži stojí v protikladu: Gaius, který svou oddanost pravdě a lásce projevuje pohostinností; a Diotrephes, který projevuje svou zlobu a pýchu nedostatkem pohostinnosti.

Jude — Poselství evangelia se nezmění. Existují však muži, kteří se pokoušejí překroutit poselství a učit falešné doktríny, aby jim prospěli a svedli lidi na scestí. Těmto mužům je třeba v pravdě vzdorovat.

Zjevení — Ježíš je Pánem církve a zná stav každého místního sboru věřících. Konec časů bude poznamenán nárůstem bezbožnosti, vzestupem Antikristovy jednosvětové vlády a vztekem Satana proti Božímu lidu na zemi. Bůh vylévá svůj hněv na vzpurný a nekajícný svět v řadě soudů, jejichž přísnost se neustále zvyšuje. Nakonec se Beránek Boží vrací na zem s nebeskými armádami, poráží síly zla seskupené proti Němu a nastoluje Jeho království pokoje. Satan, Antikrist a bezbožní každého věku jsou uvrženi do ohnivého jezera, zatímco následovníci Krista zdědí nové nebe a novou zemi.