Jaká je radost z Pána?

Jaká je radost z Pána? Odpovědět



Radost Páně je radost srdce, která pochází z poznání Boha, přebývání v Kristu a naplnění Duchem svatým.



Když se Ježíš narodil, andělé zvěstovali radostnou radostnou zvěst (Lukáš 2:10). Všichni, kdo Ježíše najdou, vědí s pastýři narození, jakou radost přináší. Dokonce před Jeho narození přineslo Ježíšovi radost, o čemž svědčí Mariina píseň (Lukáš 1:47) a Janova odpověď, když slyšel Mariin hlas, když radostně poskakoval v lůně své matky (Lukáš 1:44).





Ježíš byl příkladem radosti ze své služby. Nebyl žádný zasmušilý asketa; spíše ho jeho nepřátelé obvinili, že je příležitostně příliš veselý (Lukáš 7:34). Ježíš se popsal jako ženich užívající si svatební hostinu (Marek 2:18–20); Radoval se v Duchu svatém (Lukáš 10:21); Mluvil o mé radosti (Jan 15:11) a slíbil, že ji dá svým učedníkům na celý život (Jan 16:24). Radost se odráží v mnoha Ježíšových podobenstvích, včetně tří příběhů z Lukáše 15, které zmiňují radost v přítomnosti andělů (Lukáš 15:10) a končí radostným pastýřem, radostnou ženou a radostným otcem.



Nehemjáš řekl kajícím Izraelitům, že radost z Hospodina bude jejich silou (Nehemjáš 8:10). Prvotní církev se vyznačovala radostí a radostí z Pána (Skutky 2:46; 13:52) a radost v Duchu svatém je charakteristickým znakem Božího království (Římanům 14:17). Ti, kteří jsou součástí království, se podílejí na jeho potěšení.



Radost je součástí ovoce Ducha (Galatským 5:22-23). Ve skutečnosti je naší křesťanskou povinností radovat se v Pánu (Filipským 3:1; 4:4; 1. Tesalonickým 5:16). V Kristu je věřící naplněn nevýslovnou a slavnou radostí (1 Petr 1:8).



Kvůli svému nadpřirozenému původu je radost z Pána – naše radost srdce – přítomná i ve zkouškách života. Víme, že jsme děti Boží, a nikdo nás od Něho nemůže vyrvat (Jan 10:28–29). Jsme dědici dědictví, které nikdy nemůže zahynout, zkazit se ani vyblednout a nikdo nám ho nemůže ukrást (1 Petr 1:4; Matouš 6:20). Vidíme Původce a Zakončovatele naší víry, a ať nepřítel tak zuří, víme, kdo nakonec zvítězí (Židům 12:2; Žalm 2).

Víra je vítězství, které přemáhá svět, a radost z Pána je naší silou. Nepříznivé okolnosti, místo toho, aby bránily naší víře, mohou ve skutečnosti zvýšit naši radost. Paul a Silas poznali protivenství, když seděli s nohama v pažbě ve filipínské vězeňské cele. Jejich zákonná práva byla porušena. Byli zatčeni bez důvodu a zbiti bez soudu. O půlnoci, protože nemohli spát, zpívali – hlasitě – chválu Pánu, které sloužili (Skutky 16:25). Brzy následoval zázrak (verš 26).

Apoštolové v Jeruzalémě byli zatčeni – dvakrát – a bylo jim nařízeno, aby nekázali v Ježíšově jménu. Když stanuli před soudem podruhé, byli biti. Neohroženi se vrátili domů s radostí, protože byli uznáni za hodné trpět potupou pro Jméno a připraveni ještě něco kázat (Skutky 5:41). Apoštolové samozřejmě pouze následovali příklad našeho Pána, který měl pro radost před sebou . . . vydržel kříž a pohrdal jeho hanbou (Židům 12:2).

Radost z Pána může být nevysvětlitelná pro toho, kdo ji nevlastní. Ale pro věřícího v Krista přichází radost z Pána stejně přirozeně jako hrozny na vinné révě. Když zůstáváme v Kristu, pravém vinném kmeni, my, ratolesti, jsme plni Jeho síly a vitality a ovoce, které produkujeme, včetně radosti, je Jeho dílem (Jan 15:5).



Top