Co je nezávislá křesťanská církev?
Odpovědět
Existují tři hlavní skupiny (a mnoho menších), které se vyvinuly z restaurátorského hnutí v devatenáctém století: Církev Kristova, Křesťanská církev (Kristovi učedníci) a nezávislé křesťanské církve (z nichž mnohé jsou členy Severoamerická křesťanská konvence). Tyto tři skupiny mají společné dědictví a mnoho podobností a lze je snadno vzájemně zaměnit.
Restoracionistické hnutí začalo, když presbyteriánští ministři Thomas Campbell a jeho syn Alexander Campbell učili, že do křesťanské praxe by mělo být zahrnuto pouze to, co bylo konkrétně schváleno v Novém zákoně. (Termín
Restaurátor odkazuje na Campbellovo učení, že církevní praxe by měla být obnovena tak, jak byla v Novém zákoně.) Tato obnova zahrnovala to, jaká jména lze nazývat křesťanské skupiny. Campbellovi dali přednost jménu Disciples of Christ. Odmítli denominační jména jako baptista nebo metodista, protože tato označení se v Novém zákoně nenacházejí.
Ve stejné době bývalý presbyteriánský ministr Barton Stone také propagoval určitou formu restaurátorství. Jeho následovníci se stali známými jako křesťanská církev. Nakonec se tato dvě hnutí spojila a vytvořila křesťanskou církev (Kristovi učedníci). Tato církev pokračovala až do rozdělení v roce 1906, kdy byla založena Církev Kristova. Tato skupina odmítla používání hudebních nástrojů při bohoslužbách v kostele, protože hudební nástroje nejsou v Novém zákoně zmíněny ve spojení s bohoslužbou.
Pak v roce 1927 někteří začali být nespokojeni s liberalismem křesťanské církve (učedníci Krista). Vadilo jim také to, že se organizace mezitím jasně stala denominací, což bylo považováno za nebiblické. Tito disidenti tvořili samostatnou skupinu zcela nezávislých církví, ale ponechali si název křesťanská církev.
Nezávislé křesťanské církve si pečlivě zachovávají svou individuální autonomii a jsou zuřivě autonomní. V důsledku toho existuje mezi jednotlivými církvemi určitá rozmanitost v nauce. Obecně řečeno, je zde kladen důraz na nutnost vodního křtu ponořením ke spáse. Nezávislé křesťanské církve také obvykle odmítají doktríny předurčení a věčné bezpečnosti a jsou obvykle mileniální a necharismatické. Na rozdíl od Kristových církví se při bohoslužbách běžně používají hudební nástroje.