Co je to Euthyfrovo dilema?

Odpovědět



Slavná Platónova otázka týkající se povahy dobra se ptá, zda je věc dobrá, protože Bůh říká, že je dobrá, nebo zda Bůh říká, že je dobrá, protože je dobrá. Toto je známé jako Euthyfrovo dilema (pojmenované podle postavy Euthyfrona v Platónově „sokratickém dialogu“ na téma dobro).



Problém, který tato otázka pro křesťany vyvolává, je dvojí. Zaprvé, je-li nějaká věc dobrá jednoduše proto, že Bůh říká, že je, pak se zdá, že Bůh mohl říci, že cokoli bylo dobré, a také by bylo. To může zahrnovat věci, o kterých instinktivně víme, že jsou zlé, jako je znásilnění nebo vražda. Ale my nechceme morálku založenou na Božích svévolných prohlášeních, takže se zdá, že tato volba je pro věřícího špatná. Pokud však Bůh jednoduše oznamuje dobro věci, pak již není měřítkem dobra a zdá se, že je vydán na milost a nemilost nějakému vnějšímu měřítku. Ale my nechceme, aby existoval nějaký standard nad Bohem, kterému se musí klanět, takže ani tato odpověď se nezdá atraktivní. Proto dilema.





Existuje však ještě třetí možnost. Jako křesťané bychom měli potvrdit Boží svrchovanost i Jeho neodvozenou dobrotu. Nechceme tedy standard, který je svévolný, ani standard, který existuje mimo Boha nebo nad ním. Naštěstí je Bůh zároveň svrchovaně suverénní a dobrý. Proto samotná Boží přirozenost může sloužit jako měřítko dobra a Bůh může založit svá prohlášení o dobrotě na sobě samém. Boží přirozenost je neměnná a zcela dobrá; Jeho vůle tedy není svévolná a Jeho prohlášení jsou vždy pravdivá. Tím jsou oba problémy vyřešeny.



Jak je Bůh měřítkem dobra? Protože On je Stvořitel. Dobrota věci je určena jejím účelem. Tupý nůž není dobrý nůž, protože účelem nože je řezat. Ostrost je špatná pro botu, nicméně pro dobrou botu je bota pohodlná a podporující nohu. Bůh jako stvořitel je určovatelem všech účelů svého stvoření. To, co dělá, je vytvořeno záměrně a vše, co tomuto účelu stojí v cestě, je špatné. Znásilnění je zlo, protože sex k tomu nemá být. Vražda je zlo, protože není účelem lidí svévolně rozhodovat o tom, kdy mají lidé zemřít. (Všimněte si, že to nemusí nutně hanit všechny lidské smrti, jako je trest smrti nebo válka. Pokud Bůh stanovil pokyny pro tyto činy, pak to již není svévolné vykonávání lidské vůle.)



Závěrem lze říci, že věc je dobrá do té míry, do jaké plní svůj účel. Protože Bůh je stvořitelem všech věcí, podle své vlastní dobré přirozenosti, je tedy měřítkem i hlásatelem dobra.