Co to znamená, že Boží království nepřichází s pozorováním (Lukáš 17:20)?

Fráze „království Boží nepřichází s pozorováním“ (Lukáš 17:20) odkazuje na skutečnost, že Boží království není něco, co lze vidět fyzickýma očima. Zatímco fyzický svět je něco, co lze zažít, Boží království je duchovní realita, kterou nelze vidět fyzickýma očima. Místo toho je to něco, co je třeba zažít skrze víru a důvěru v Boha.

Boží království není něco, čeho lze dosáhnout lidským úsilím nebo pozorováním. Je to duchovní realita, které lze dosáhnout pouze důvěrou v Boha a umožněním Mu působit ve svém životě. Je to místo pokoje a radosti, kde se děje Boží vůle a zažívá se Jeho láska. Je to místo věčného života, kde lidé mohou zažít plnost Boží přítomnosti.

Boží království není něco, co je viditelné lidským okem, ani to není něco, čeho lze dosáhnout fyzickou námahou. Je to duchovní realita, která musí být přijata skrze víru a důvěru v Boha. Je to místo, kde se děje Boží vůle a kde zažíváme Jeho lásku. Je to místo věčného života, kde člověk může zažít plnost Boží přítomnosti.

Fráze „Boží království nepřichází s pozorováním“ (Lukáš 17:20) slouží jako připomínka, že Boží království je duchovní skutečností, kterou je třeba přijmout skrze víru a důvěru v Boha. Je to místo pokoje a radosti, kde se děje Boží vůle a zažívá se Jeho láska. Je to místo věčného života, kde lidé mohou zažít plnost Boží přítomnosti.

Na konci Starého zákona byli Izraelité ponecháni v očekávání příchodu Mesiáš a zřízení království Božího na zemi. Izraelité věřili, že zřízení tohoto království by pro ně vyústilo v politickou nezávislost: Mesiáš sejme z Izraelitů jho Říma. Ježíšův výrok: „Království Boží nepřichází s pozorováním“ (Lukáš 17:20) byl odpovědí na farizeovu otázku, kdy přijde království (verš 20). Ježíšova odpověď byla pro jeho posluchače šokující, protože byla v rozporu se staletími očekávání království, které je pozorovatelné!



Nový zákon začíná tím, že Jan Křtitel oznamuje, že království Boží je blízko (Matouš 2:2). Ježíš, král, začíná svou službu také tím, že oznamuje, že se přiblížilo království Boží (Matouš 4:17). Ježíš koná znamení a zázraky, které dokazují své výroky a odhalují, kým je (Matouš 8:14–17; 9:1–8). I když Ježíš předkládá důkazy a naplňující se proroctví týkající se Mesiáše, je Izraelem odmítnut (Matouš 21:42; Lukáš 9:22; Marek 8:31; srov. Matouš 12:22–29). Toto odmítnutí Ježíše vede k Jeho smrti, vzkříšení a nanebevstoupení. Boží lid byl opět ponechán v očekávání příchodu Krista jako Krále (Zjevení 19:11–19). Jednoho dne ustanoví své království na zemi (Zjevení 20:1–7).



V Lukáši 17:20, když Ježíš říká, že „království Boží nepřichází s pozorováním“ (NKJV), prohlašuje, že království nebudou předcházet pozorovatelná znamení. Království Boží by nebylo slavnostně zahájeno podívanou nebo nádherou. Na rozdíl od všeobecného mínění by neexistoval žádný velký a velkolepý vůdce, který by si uplatnil geografický nárok a porazil Římany; spíše by království přišlo tiše a neviditelně, stejně jako funguje kvas v várce těsta (viz Matouš 13:33). Ve skutečnosti, jak říká Ježíš, království již začalo, přímo pod nosem farizeů: „Nebudete moci říci: ‚Tady to je!‘ nebo ‚Je to támhle!‘ Neboť království Boží je již mezi tebe“ (Lukáš 17:21). Bůh již vládl v srdcích věřících a sám král stál mezi nimi, i když farizeové si toho nevšímali.



První Ježíšův příchod byl provázen znameními, zázraky a zázraky, ale nikdy nevyhledal veřejnost. Jeho druhý příchod bude jiný. Ježíš byl odmítnut během svého prvního příchodu, ale bude vládnout při svém druhém. Založení království bylo odloženo a naplní se později (Lukáš 19:11–27; Zjevení 19:11–20:6). Ježíš popsal povahu svého návratu jako náhlý a zřejmý: „Neboť Syn člověka bude ve své době jako blesk, který se blýská a osvětluje nebe od jednoho konce k druhému“ (Lukáš 17:24).

Židovští vůdci v Ježíšově době měli pravdu ve své víře, že až Ježíš ustanoví království Boží na zemi, bude to fyzické a vítězné. Ježíš bude vládnout z Jeruzaléma na Davidově trůnu (Žalm 110:1–2; 2. Samuelova 7:16). Nebrali však v potaz proroctví jako Izajáš 53 o Ježíšově odmítnutí a utrpení .

Farizeové očekávali, že Mesiáš bude vítězným králem, který vkráčí do Jeruzaléma s velkolepostí a velkou ukázkou moci. To, co dostali, nebylo moc k pozorování: nepopsatelného muže „poníženého a jedoucího na oslu“ do Jeruzaléma (Zachariáš 9:9; srov. Matouš 21:1–11). Království přišlo, ale ne s pozorováním.