Co to znamená, že vláda bude na Jeho bedrech (Izajáš 9:6)?

Fráze „vláda bude na jeho bedrech“ (Izajáš 9:6) se nachází v knize Izajáš ve Starém zákoně. Je to proroctví o příchodu Mesiáše, který přinese novou éru míru a spravedlnosti. Tato fráze je metaforou Mesiáše, který přebírá odpovědnost za vládnutí a vládnutí nad světem. Vláda bude na Jeho bedrech, což znamená, že On bude nejvyšší autoritou a mocí na světě.

Tato fráze je často interpretována tak, že naznačuje, že Mesiáš nebude pouze duchovním vůdcem, ale také politickým vůdcem. On nastolí právo a spravedlnost a lidé k Němu budou hledat vedení a vedení. Proroctví je připomínkou toho, že Bůh bude mít kontrolu a že Mesiáš přinese novou éru míru a spravedlnosti, která bude trvat navždy.

Tato fráze také slouží jako připomínka toho, jak je důležité být odpovědný Bohu. Mesiáš se bude zodpovídat Bohu a bude odpovědný za plnění Boží vůle. Bude spravedlivým vládcem a postará se o dodržování spravedlnosti. Tato fráze je také připomínkou všem lidem, že jejich konečná odpovědnost je vůči Bohu a že by se měli snažit žít podle jeho zákonů.

Fráze „vláda bude na jeho bedrech“ (Izajáš 9:6) je důležitou připomínkou příchodu Mesiáše a důležitosti zodpovídat se Bohu. Je to připomínka, že Mesiáš přinese novou éru míru a spravedlnosti a že Bůh bude mít kontrolu. Je to také připomínka toho, že lidé by se měli snažit žít podle Božích zákonů a být Mu odpovědní za své činy.

Když Izajáš prorokuje extrémně temné období trestu v dějinách Izraele, vidí ještě dále vpřed budoucí čas naděje a vysvobození. Prorok oznamuje, že Hospodin pošle Vykupitele, zaslíbeného Mesiáše, aby uvedl nový den: „Neboť se nám narodilo dítě, je nám dán syn a na jeho bedrech bude vláda. A bude nazýván podivuhodný rádce, mocný Bůh, otec věčnosti, kníže pokoje“ (Izajáš 9:6).



Proroctví odhaluje, že Mesiáš bude mužské dítě narozené v člověku, na jehož bedrech bude spočívat vláda. Hebrejské slovo přeložené jako „vláda“ v Izajášovi 9:6 znamená „vláda, moc nebo svrchovanost prostřednictvím zákonné autority“. Izraelský Spasitel měl být suverénním králem, který bude vládnout na Davidově trůnu (viz Žalm 132:10–18). Proroctví nadále odhaluje, že Mesiášova „vláda a její mír nikdy neskončí. Bude vládnout spravedlivě a spravedlivě z trůnu svého praotce Davida po celou věčnost“ (NLT). O sedm století později, Anděl Gabriel oznamuje narození Mesiáše své matce Marii: „Bude velký a bude nazýván Synem Nejvyššího. A Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida a bude kralovat nad domem Jákobovým navěky a jeho království nebude konce“ (Lk 1,32–33).



Tento jazyk kladení nadvlády nebo „vlády“ na něčí ramena symbolizuje královskou autoritu. V Izajášovi 22:22 má Eliakim získat Šebnovu mocenskou pozici a vliv jako správce krále Ezechiáše: „Na jeho rameno položím klíč od domu Davidova; co otevře, nikdo nemůže zavřít, a co on zavře, nikdo neotevře.' Zjevení 3:7 spojuje tuto pasáž se svrchovanou vládou udělenou Mesiáši, králi Ježíši.



Když se Ježíš chystal poslat své učedníky, řekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi“ (Matouš 28:18). Ježíš Kristus jako nejvyšší vládce Božího nebeského království „musí kralovat, dokud mu všechny nepřátele nepoloží pod nohy“ (1. Korintským 15:25).

Když uvažujeme o těchto slovech – vláda bude na Jeho bedrech – nemůžeme si pomoct, ale myslíme na kříž, který náš Pán nesl na svých ramenou, zatímco na jeho čele spočívala trnová koruna. Justin mučedník , filozof druhého století, který se stal křesťanským učitelem, rozpoznal, že tyto obrazy znamenají „sílu kříže, který mu při ukřižování položil na ramena“ (McKinion, S. A., ed., Izajáš 1—39 , InterVarsity Press, 2004, str. 71).

Ježíš Kristus měl na svých bedrech božskou vládu – nadvládu, moc a autoritu nebeského království – když nesl kříž za naše hříchy (1. Korintským 1:18; Koloským 2:14; 1. Petrův 2:24). Neboť tímto činem zvítězil nad hříchem, smrtí, peklem a ďáblem (Jan 16:33; Skutky 2:24; Římanům 6:9–10; 1. Korintským 15:24–25, 54–57; 1. Jan 3:8; 2. Timoteovi 1:10). Apoštol Pavel uznává, že Ježíš je „hlavou nad každým vládcem a autoritou“ (Koloským 2:10). Jeho oběť na kříži „zrušila záznam o obviněních proti nám a odnesla jej přibitím na kříž. Tímto způsobem odzbrojil duchovní vládce a autority. Veřejně je zahanbil svým vítězstvím nad nimi na kříži“ (Koloským 2:14–15).

Ježíš Kristus zahájil slavný nový den pro celé lidstvo, když se král „pokořil v poslušnosti Bohu a zemřel jako zločinec na kříži“. Proto ho Bůh povýšil na místo nejvyšší cti a dal mu jméno nad všechna ostatní jména, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí a aby každý jazyk prohlásil, že Ježíš Kristus je Pane, ke slávě Boha Otce“ (Filipským 2:8–11).

Jednoho dne, během tisícileté království Kristus bude vládnout ze Sionu a svět uvidí vládu položenou na Jeho bedra. Království světa se stane „královstvím našeho Pána a jeho Mesiáše a on bude kralovat na věky věků“ (Zjevení 11:15). Když Ježíš sedí na Davidově trůnu, „v posledních dnech hora Pán bude zřízen chrám jako nejvyšší z hor; bude vyvýšena nad pahorky a budou k němu proudit všechny národy“ (Izajáš 2:2).

Naděje, vysvobození a pokoj pro Boží lid byly ustaveny, když Ježíš Kristus snášel kříž. Nyní „sedí po pravici Božího trůnu“ (Židům 12:2). Nejvyšší vláda v celém stvoření s mocí vykonávat absolutní vládu nad každou bytostí v nebi i na zemi bude na Jeho bedrech po celou věčnost (Žalm 146:10). On je Král králů a Pán pánů (Zjevení 17:14; 19:16).