Co znamená Izrael v Bibli?

Odpovědět



Muž Izrael se původně jmenoval Jákob. Byl dvojčetem, jedním ze dvou synů Izáka a Rebeky a vnukem Abrahama. Když se narodil jako druhý, držel se za patu svého staršího bratra Ezaua. Dostal jméno Jacob, protože Jacobe zní podobně jako aqeb , hebrejské slovo pro patu. Kořen slova je také stejný jako slovo následovat, což dává smysl, protože Jákob následoval Ezaua při narození. Kořen je také stejný kořen pro nahrazení a nese myšlenku klamání nebo uzurpování.



Jacob dostál svému jménu, protože se pokusil nahradit svého staršího bratra, který měl jako prvorozený významná práva a požehnání. Za misku guláše koupil Ezauovo prvorozenství (Genesis 25:29–34). Jákob se také vydával za Ezaua, aby mu jeho slepý otec Izák udělil požehnání určené pro Ezaua (Genesis 27). Ezau přísahal, že zabije Jákoba (Genesis 27:41). Zdálo se také, že Jákob jednal klamavě se svým tchánem, který s ním také při několika příležitostech klamavě jednal (viz Genesis 29–30).





Jákob konečně opustil svého tchána, vzal s sebou všechna svá stáda, stáda, manželky a děti a zamířil zpět do země Abrahama a Izáka, ale bál se Ezauovy reakce. Slyšel, že k němu míří Ezau se 400 ozbrojenými muži. Noc předtím, než očekával setkání s Ezauem, dal Jákob svůj doprovod pro jistotu přes potok, zatímco on strávil noc sám, pravděpodobně proto, že kdyby na něj Ezau v noci přišel, byl zabit pouze on, ale zbytek jeho rodiny. ušetřen.



Uprostřed noci přišla do Jacobova tábora tajemná osoba a spolu zápasili. Tajemná osoba je nejprve nazývána mužem (Genesis 32:24). Další zmínka o této události říká, že Jákob zápasil s andělem (Ozeáš 12:14). Po té události, říká Jákob, jsem viděl Boha tváří v tvář (Genesis 32:30). V hebrejštině může slovo přeložené Bůh odkazovat na Jahveho, ale může také odkazovat na anděla jako na božskou bytost. Přesná identifikace této osoby není tak důležitá jako interakce mezi ním a Jacobem.



Jacob a tato osoba zápasili celou noc. Co vyvolalo boj a tucet dalších otázek se prostě neřeší. Když spolu zápasili, záhadný jedinec nedokázal Jacoba překonat, a tak se dotkl Jacoba na kyčli, což mu zřejmě poranilo kloub. Potom tajemná osoba požádala Jacoba, aby ho nechal jít, ale Jacob řekl, že to neudělá, pokud mu nepožehná:



Muž se ho zeptal: Jak se jmenuješ?

Jacobe, odpověděl.

Tehdy muž řekl: Už se nebudeš jmenovat Jákob, ale Izrael, protože jsi zápasil s Bohem i s lidmi a zvítězil jsi (Genesis 32:28–29).

Hebrejské slovo pro boj má kořenové souhlásky SYR , a Izrael má kořenové souhlásky YSR s příponou - , což znamená Bůh. Podobnost slov vytváří hru se slovy. Jakob, podvodník, byl jmenován tím, kdo zápasí s Bohem.

Incident mezi Jákobem a andělem je ukázkou milosti. Jacob si rozhodně nezasloužil požehnání, kterého se mu dostalo. Bůh se prostě rozhodl, že mu požehná, dokonce ještě v lůně, než něco udělal (Genesis 25:23, srov. Římanům 9:11–13). Stejně tak mohl Jákob zápasit s mužem a zvítězit jen díky milosti, protože tajemný jedinec měl jistě moc Jákoba přemoci a ublížit mu. Nechal Jacoba vyhrát. Co se týče Jacoba, možná to bylo poprvé, co si kdy uvědomil, že je až nad hlavu. Ezau se přibližoval a cítil se bezmocný. Jákob od této osoby požádal o požehnání, což ho postavilo na místo pokory, aby mohl obdržet milost a požehnání.

Izraelský národ je pojmenován po Izraeli patriarchovi. Bohužel se zdálo, že i izraelský lid neustále bojuje s Bohem. Přestože je milostivě vzal k sobě jako svůj vyvolený lid, opakovaně se k Němu obraceli zády. V důsledku toho Bůh v Jeremjášovi 31:33–34 slíbil novou smlouvu s Izraelem, která zaručí jejich poslušnost:

Toto je smlouva, kterou uzavřu s lidem Izraele
po té době, praví Hospodin.
Vložím svůj zákon do jejich mysli
a napsat jim to na srdce.
budu jejich Bohem,
a oni budou mým lidem.
Už nebudou učit svého bližního,
nebo si řekněte: ‚Poznejte Pána‘
protože mě všichni budou znát,
od nejmenšího z nich po největšího,
prohlašuje Hospodin.
Neboť odpustím jejich zlovolnost
a na jejich hříchy už nebudou vzpomínat.

Izraelité, kteří přicházejí k Bohu skrze víru v Krista, vstupují do Nové smlouvy a již nemusí bojovat s Bohem. Z Boží milosti jsou do Nové smlouvy zahrnuti i pohané, kteří přijímají Mesiáše Izraele. V Kristu již Židé a pohané nemusí bojovat s Bohem nebo mezi sebou navzájem.

V Kristu je boj vyřešen a my máme pokoj, jak je vysvětleno v Efezským 2:11–22:

Proto si pamatujte, že dříve vy, kteří jste od narození byli pohané a těmi, kdo si říkají „obřízka“ (která se provádí v těle lidskýma rukama), vás nazývali „neobřezaní“ – pamatujte, že v té době jste byli odděleni od Krista, vyloučeni z občanství v Izraeli a cizinci ke smlouvám zaslíbení, bez naděje a bez Boha ve světě. Nyní však v Kristu Ježíši vy, kteří jste kdysi byli daleko, byli přivedeni Kristovou krví.

Neboť on sám je naším mírem, který učinil dvě skupiny jednou a zničil bariéru, dělicí stěnu nepřátelství tím, že ve svém těle odložil zákon s jeho příkazy a nařízeními. Jeho záměrem bylo stvořit v sobě jedno nové lidstvo ze dvou, a tak uzavřít mír a v jednom těle je oba smířit s Bohem skrze kříž, kterým usmrtil jejich nepřátelství. Přišel a kázal pokoj vám, kteří jste byli daleko, a pokoj těm, kteří byli blízko. Neboť skrze něho máme oba přístup k Otci jedním Duchem.

Už tedy nejste cizinci a cizinci, ale spoluobčané Božího lidu a také členové jeho domácnosti, postavená na základech apoštolů a proroků, se samotným Kristem Ježíšem jako hlavním úhelným kamenem. V něm je celá budova spojena a zvedá se, aby se stala svatým chrámem v Pánu. A v něm jste i vy společně budováni, abyste se stali příbytkem, ve kterém Bůh žije svým Duchem.