Co říká Bible o nespravedlnosti?

Odpovědět



Bible má k tématu nespravedlnosti hodně co říci. Víme, že Bůh je nakloněn spravedlnosti; víme, že je proti nespravedlnosti, a to i v těch nejzákladnějších pojmech. Pisatel Přísloví zmiňuje toto: Hospodin nenávidí různé váhy, / a nepoctivé váhy se mu nelíbí (Přísloví 20:23). Spravedlnost je základem Božího trůnu (Žalm 89:14) a Bůh neschvaluje předpojatost, ať už mluvíme o váženém měřítku nebo o nespravedlivém právním systému (Leviticus 19:15). Ve Starém i Novém zákoně je mnoho dalších veršů, které nám dávají představu o Boží nechuti k nespravedlnosti (2 Paralipomenon 19:7; Job 6:29; 11:14; Přísloví 16:8; Ezechiel 18:24; Římanům 9:14).



Izajáš žil v době, kdy Juda zápasila pod tíhou bezpráví: Spravedlnost je zahnána, / a spravedlnost stojí v dálce; / pravda klopýtla v ulicích, poctivost nemůže vstoupit. / Pravda nikde, / a kdo se zlu vyhýbá, stává se kořistí. / Hospodin se podíval a rozlítil se, / že není spravedlnosti (Izajáš 59:14–15). Boží poselství pro ně bylo jednoduché: Naučte se jednat správně; hledat spravedlnost. / Braňte utlačované. / Ujměte se věci sirotků; / hájím případ vdovy (Izajáš 1:17). Později jim Bůh říká, aby rozvázali řetězy nespravedlnosti (Izajáš 58:6; srov. Žalm 82:3), čímž naznačuje, že nespravedlnost je formou otroctví a útlaku.





V knize Jakubově vidíme hlouběji do Božího srdce ohledně nespravedlnosti. Bůh není malicherný nebo posedlý. Neváží si spravedlnosti jen proto, aby měl pořádek. V sázce jsou hlubší problémy. V Jakubovi 2 vidíme diskusi o předpojatosti. James mluví se skupinou věřících, kteří posuzovali lidi na svém shromáždění podle jejich sociálního postavení. V lidském srdci je nespravedlnost znakem předpojatosti, odsuzování a nedostatku lásky. Když se snažíme být spravedliví podle našich vlastních lidských měřítek, vždy zapomínáme na Boží měřítko: dokonalost. Cokoli menšího než dokonalost je pro Boha měřítkem nevyváženým.



Každý člověk je kvůli pádu nespravedlivý. Děláme spoustu nekongruentních věcí. Děláme chyby, foukáme horko a zima, děláme a říkáme věci, které si naprosto odporují. Jak říká Jakub: Všichni v mnoha směrech klopýtáme (Jakub 3:2). Nespravedlnost prostupuje naše životy, když nespravedlivě soudíme a držíme ostatní na jiném standardu, než jsme ochotni sami dodržovat.



Jediný způsob, jak skutečně uniknout nespravedlnosti, je nejprve přijmout, že Bůh je dokonale spravedlivý a že lidé jsou ze své podstaty nespravedliví, tedy méně než dokonalí, a pak přijmout Boží spravedlnost (1 Jan 1:5–9). Pouze když se již nezabýváme tím, abychom se stali spravedlivými, můžeme důvěřovat Tomu, který ospravedlňuje bezbožné (Římanům 4:5). Potom, jako Boží děti, můžeme jasně vidět, jak bojovat proti nespravedlnosti kolem nás s milosrdným postojem (Micheáš 6:8; Jakub 1:27).



Ježíš je naprosto spravedlivý; není v Něm vůbec žádná nespravedlnost. Díky své dokonalosti může Ježíš poskytnout skutečnou spravedlnost. Otec ve skutečnosti nesoudí nikoho, ale veškerý soud svěřil Synu (Jan 5:22). Těšíme se na dobu, kdy spravedlnost a spravedlnost budou na denním pořádku a nespravedlnost bude navždy zažehnána: velikosti jeho vlády a míru nebude konce. Bude kralovat na Davidově trůnu a nad jeho královstvím a od té doby a navěky je bude ustavovat a podporovat se spravedlností a spravedlností. Horlivost Hospodina Všemohoucího toho dosáhne (Izajáš 9:7).