Co říká Bible o hladomoru v Bibli?

Odpovědět



V mnoha částech dnešního světa jsou dodavatelské řetězce potravin dodatečným nápadem. Ale v celém Písmu nebyl hladomor neobvyklým jevem. Zatímco fyzické příčiny hladomorů byly různé, Bible ukazuje, že Bůh má vše pod kontrolou, a to i v dobách nedostatku. Boží touhou při přivedení hladomoru na Izrael bylo získat pozornost Jeho lidu spolehlivým způsobem – přes jejich žaludky.



Ne všechny hladomory jsou výsledkem přímého Božího soudu. Žijeme ve světě, který byl proklet v důsledku hříchu, a země neplodí jako před pádem člověka. Genesis 3:17–19 nám říká, že nejen lidstvo bylo prokleto, ale také celé stvoření. V různých dobách hladomoru byli lidé postaveni před příležitost obrátit se k pravému Bohu a Stvořiteli všeho. Josephův čas v Egyptě mu umožnil spravovat zemi v době neuvěřitelné štědrosti a velkého hladomoru (Genesis 41:25–31). Je jasné, že Bůh měl nad tímto hladomorem absolutní moc (verš 28), ale není to popsáno jako přímý soud, protože hlad u mnoha národů začal být vážný (verš 57).





Existuje mnoho příkladů hladomorů, které jsou podobné hladomoru v Josefově době, které nejsou uvedeny jako konkrétní soud. Existuje však spousta hladomorů, které byli používá se jako soud, aby ukázal vážnost hříchu lidí a přivedl je k pokání. Když Mojžíš dával Izraelitům nějaké poslední pokyny od Boha, mluvil o požehnáních a kletbách, které přináší buď poslušnost, nebo zapření Hospodina. Pokud se rozhodli neuposlechnout Božích příkazů a následovat modly, vzplane proti tobě Hospodinův hněv a uzavře nebesa, aby nepršelo a země nepřinášela žádnou úrodu, a ty brzy zahyneš z dobré země. Hospodin ti dává (Deuteronomium 11:17).



Za doby krále Achaba byl v Samaří velký hlad (1 Královská 18:2). Není náhodou, že Achab dříve postavil Baalovi oltář v Baalově chrámu, který postavil v Samaří. Achab také udělal ašerský kůl (1 Královská 16:32–33). Bůh byl v zákoně křišťálově čistý: kdyby Izrael sloužil falešným bohům, pak by v zemi nastal hlad. Achab se poklonil falešným bohům a Bůh zastavil déšť. Hladomor za vlády Achaba a Jezábel neměl být pro nikoho překvapením.



Podle podmínek Staré smlouvy byli lidé, kteří se snažili žít bez Boha, často probuzeni ke své skutečné potřebě tím, že zažili hlad. Být bez dostatečného jídla má způsob, jak upoutat naši pozornost, jak Bůh dobře ví: pokořil tě, způsobil, že jsi hladověl, a pak tě nakrmil mannou, kterou jsi ani ty, ani tvoji předkové neznali, aby tě naučil, že člověk nežije z chléb sám, ale na každé slovo, které vychází z úst Hospodinových (Deuteronomium 8:3).



Ještě horší než hlad po fyzickém jídle je hlad po duchovním jídle. Protože Izrael zavrhl proroky, slíbil Bůh přísný soud: ‚Přicházejí dny,‘ praví Panovník Hospodin, ‚kdy pošlu na zemi hlad – ne hlad po jídle ani žízeň po vodě, ale hlad po zemi. slyšet slova Hospodinova“ (Amos 8:11). Jak tragické je naslouchat Bohu a dostat přesně to, co chceme – ticho od Boha!

Bůh ve své dobrotě poslal svého Syna na zem. Ježíš je chléb života, který sestupuje z nebe a dává život světu (Jan 6:33). Ježíš nám slíbil, že skrze víru v Něho již nikdy nezažijeme duchovní hlad: Kdo ke mně přijde, nebude nikdy hladovět (verš 35). Ježíš mnohem lépe než manna ze Starého zákona dává život navěky: Já jsem chléb života. Vaši předkové jedli mannu v poušti, přesto zemřeli. Ale zde je chléb, který sestupuje z nebe, který může kdo jíst a nezemře. Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky (verše 48–51). V Kristu není žádný duchovní hlad; spíše máme skutečný svátek Boží dobroty. Jednoho dne bude také zrušena kletba na zemi a nová země nikdy nezažije hladomor jakéhokoli druhu (Zjevení 22:3).