Co říká Bible o odcizení?

Odpovědět



Odcizení je odcizení náklonnosti. Být odcizen znamená ztratit dřívější náklonnost a společenství, které kdysi sdíleli s jiným. Bojující manželé se odcizí, když nedokážou vyřešit své neshody. Vzpurné děti se odcizují svým rodičům, když odmítají být vedeni nebo ukázňováni. Když Adam a Eva zhřešili, odcizili se Bohu (Genesis 3). Lidé se mu od té doby odcizili a Bůh usiluje o smíření (2. Korintským 5:19). Odcizení od Boha a jeho volání po smíření jsou hlavními tématy Bible.



Protože Bůh je svatý a dokonalý, nemůže tolerovat náš hřích (Ezdráš 9:15; Římanům 6:23) a naše vzpoura proti Jeho příkazům vytváří odcizení od Něho (Izajáš 53:6). Nemůžeme vstoupit do Jeho přítomnosti, očekávat vyslyšení našich modliteb nebo chodit ve společenství s Bohem, když jsme pokryti hříchem (Přísloví 28:9; Žalm 66:18; Jan 9:31). Výsledkem tohoto odcizení od Boha je, že chodíme ve tmě (1. Jana 1:5–6; 2:11; Jan 12:35). Tím, že jsme odcizeni Bohu, nemáme naději na věčný život nebo odpuštění hříchů (Jan 3:19–20). Naše odcizené mysli jsou plné sobectví a zla bez osvěcující síly Boží spravedlnosti, která by je napravila (Římanům 1:18–22).





Ježíš dal příklad odcizení a smíření ve svém příběhu o marnotratném synovi v Lukáši 15:11–32. Syn, plný své vlastní důležitosti, požadoval své dědictví po svém otci a pak je promarnil v divokém životě. Zatímco byl marnotratník pryč, otec pokračoval ve svém spravedlivém životě a toužil po dni, kdy se jeho syn vrátí domů. Syn si rozděloval své jmění, dokud ho realita strhla do pozornosti. Zjistil, že umírá hlady v ohradě pro prasata a nemá nic, co by se projevilo jeho zhýralým životním stylem. Verš 17 říká: Když přišel k rozumu. To popisuje okamžik, do kterého musí každý z nás dospět, abychom ukončili odcizení od našeho nebeského Otce. Když přijdeme k rozumu, pokoříme se a vyznáme Mu svůj hřích, jako to udělal marnotratný syn. Teprve pak může odcizení skončit a smíření začít.



Král David je dalším příkladem muže, který chodil s Bohem, ale kvůli hříšným rozhodnutím se Mu odcizil. Druhá kniha Samuelova 11 zaznamenává zprávu o Davidově touze po vdané ženě Batšebě. Poddal se tomu chtíči a vyspal se s Batšebou a ona otěhotněla. Aby zakryl svůj hřích cizoložství, nařídil David zabít jejího manžela, čímž se hřích ještě zhoršil. Kapitola 12 odhaluje, že Hospodin poslal proroka Nátana k Davidovi, aby ho konfrontoval s jeho špatností. David činil pokání ve zlomenosti a pokoře. Jeho modlitba za obnovení je zaznamenána v Žalmu 51.



Odcizení od Boha končí, když se pokoříme a činíme pokání (Skutky 2:38; 3:19). Odcizení od jiných lidí lze často ukončit stejným způsobem. Pýcha je často hlavním viníkem, který udržuje odcizené vztahy zamčené ve studené válce. Když se jeden člověk rozhodne ukončit patovou situaci, přiznat roli, kterou v odcizení sehrál, a požádat o odpuštění, může být vztah často obnoven. Bůh slibuje, že odpustí a obnoví každého, kdo k Němu přijde ve jménu Jeho Syna Ježíše (Římanům 10:12–13; Jan 14:6; Žalm 80:19; Jan 3:16–18). Smrtí a vzkříšením Ježíše Krista končí odcizení od Boha pro všechny, kdo k Němu přicházejí ve víře (Jan 1:12).