Co měl Ježíš na mysli, když mluvil o živé vodě?

Když Ježíš mluvil o živé vodě, měl na mysli duchovní osvěžení, které pochází z osobního vztahu s Bohem. Tato živá voda uhasí naši žízeň a přinese nám nový život. Je to neustále proudící zdroj síly a naděje.

Odpovědět





Ježíš používá výraz živá voda v Bibli ve dvou případech. První příklad najdeme ve 4. kapitole Jana. Ježíš byl unavený a seděl u studny, zatímco jeho učedníci šli do města nakoupit jídlo. Jedna Samaritánka přišla načerpat vodu a Ježíš ji požádal, aby se napila. Samařanku to docela šokovalo, protože Ježíš byl Žid a Židé Samaritány prostě nenáviděli. Samozřejmě neměla ponětí, kdo je Ježíš, a zeptala se Ho, jak ji může požádat o vodu, když byl Žid.



Ježíš tuto otázku ignoroval a šel rovnou k věci: Kdybys znal Boží dar a kdo je to, kdo tě žádá o pití, požádal bys ho a on by ti dal živou vodu (Jan 4:10). Všimněte si, že neříká, že je živá voda, ale že by jí dal živou vodu, a když ji přijala, už nikdy nebude žíznit. To nám samozřejmě neříká, co je to živá voda! K tomu musíme přejít k jiné pasáži Písma. V tomto případě je Ježíš v chrámu obklopen davem věřících. Najednou vykřikl: Má-li někdo žízeň, ať přijde ke mně a napije se. Kdo ve mne věří, jak říká Písmo: ‚Z jeho nitra potečou řeky živé vody.‘ Ale toto Mluvil o Duchu, kterého měli dostat ti, kdo v něho uvěřili ; neboť Duch ještě nebyl dán, protože Ježíš ještě nebyl oslaven (Jan 7:37–39, zvýraznění přidáno).



Zde Ježíš mluví o Duchu svatém jako o živé vodě. Vnější vliv Ducha byl vždy dán při obrácení a posvěcení starozákonních svatých a proroků, ale dar Ducha, který by přebýval ve věřících, ještě nebyl přijat (Skutky 10:44–45). I když tedy mnoho lidí říká, že Ježíš je živá voda, sám Ježíš zamýšlel toto slovní spojení znamenat Ducha svatého, který přebývá ve věřících a pečetí je pro spasení (Efezským 1:13–14). Je to služba Ducha, která proudí ze srdce vykoupeného Bohem, která žehná věřícím a skrze ně přináší světu život a světlo.