Máme pustit falešné učitele k nám domů?

Odpovědět



Krátký dopis z 2. Jana je napsán částečně proto, aby varoval věřící před vlivem falešných učitelů. Jan je identifikuje jako ty, kteří neuznávají, že Ježíš Kristus přišel v těle, a popisuje je jako podvodníky a antikristy (2. Jan 1:7). Ve verši 10 dále říká, že pokud někdo přijde a bude učit lež o Ježíši Kristu, neberte ho do svého domu ani ho nepřijímejte. Vztahuje se tento zákaz na ty, kteří dnes klepou na naše dveře, jako jsou mormoni a svědkové Jehovovi? Máme členům těchto sekt odepřít přístup do našich domovů?



Je důležité pochopit doktrínu, kterou Jan hájil. Když Jan řekl, že Ježíš Kristus přišel v těle, potvrzuje, že Ježíš je plně Bůh i pravý člověk. Této otázce se věnoval také v 1. Janově 4:2 a řekl svým čtenářům, jak identifikovat falešné učitele a duchy, kteří je řídí. První zkouškou pravého učitele/proroka Božího je to, že prohlašuje, že Ježíš je vtělený Bůh (viz Jan 1:14). Zbožný učitel bude učit jak plnému božství, tak pravému Kristovu lidství. Duch svatý svědčí o pravé přirozenosti Krista, zatímco Satan a jeho démonický zástup tuto pravou přirozenost popírají. Gnostici Janovy doby popírali pravou Kristovu lidskost. Dnes je mnoho těch, kteří popírají úplné božství Krista – jako mormoni a svědkové Jehovovi – a John je označuje za podvodníky a antikristy.





Je také důležité porozumět kontextu Janovy epištoly. Jan píše vyvolené paní a jejím dětem (2 Jan 1:1). Tato dáma pracovala na ministerstvu pohostinství. Ve jménu křesťanské lásky (verš 6) tato dobrosrdečná žena přijímala do svého domu potulné kazatele, poskytovala jim místo a stravu a posílala je na cestu se svým požehnáním. John jí napsal tuto rychlou zprávu, aby ji varoval před mnoha falešnými učiteli, kteří by rádi využili její štědrosti. Její láska musela být zmírněna pravdou. Bylo třeba vytyčit hranice. Pohostinnost by se neměla vztahovat na šarlatány, podvodníky a ďáblovy vlastní vyslance. Proto jí Jan říká: Neber si je do svého domu ani je nepřijímej (verš 10). A řekne jí proč: Každý, kdo je přijme, se podílí na jejich zlém díle (verš 11).



John podrobuje pohostinné dámě lakmusový papírek: co učí cestující kazatel o Ježíši Kristu? Představuje-li plné božství a plné lidství Krista, pak může být v jejím domě vítán jako host. Pokud však učitel zmírňuje, zamlžuje nebo vyvrací skutečnost, že Ježíš je plně člověk a plně Bůh, pak s ním paní nemá mít nic společného. Takoví falešní učitelé nemají od věřících přijímat pomoc, ani jen pozdrav. Poskytovat materiální pomoc nebo duchovní povzbuzení šiřitelům falešné doktríny znamená podílet se na jejich zlovolnosti (verš 11).



Jaká by tedy měla být naše reakce, když na dveře zaklepou kultisté nebo falešní učitelé? Není špatné sdílet s nimi pravdu nebo vypravovat své svědectví. Jsme povoláni mluvit pravdu v lásce (Efezským 4:15). Musíme si však dávat pozor, abychom neudělali nic, co by vyvolalo dojem, že jejich poselství schvalujeme. Nikdy bychom je neměli zvát k nám domů na delší pobyt, darovat peníze na jejich věc ani jim dovolit, aby s námi vedli biblické studium.



Zde je několik věcí, které je třeba si zapamatovat: Za prvé, kultisté jsou mistrní podvodníci, kteří jsou dobře vyškoleni v technikách, které zmást ty, jejichž znalosti Písma jsou omezené. Dobře smýšlející a soucitné duše (jako vyvolená dáma ve 2. Janově) lze přimět k dialogu s kultisty a pak jimi být oklamán. Za druhé, křesťané jsou z Krista; kultisté jsou proti Kristu (2 Jan 1:7), bez ohledu na to, jak laskaví, upřímní a okouzlující mohou vypadat. Za třetí, věřící by neměli vzbudit u kultistů nebo kohokoli jiného dojem, že kult má legitimní nároky, doktríny nebo názory. Za čtvrté, Ježíš nám říká, abychom si dávali pozor na falešné učitele (Matouš 7:15), a Pavel nám říká, abychom se jim vyhýbali (Římanům 16:17) a prohlašuje je za prokleté (Galatským 1:8). Proto bychom si neměli budovat žádné úzké vztahy s těmi, kdo učí falešné evangelium. Za páté, John říká dámě ve 2. John, aby nevítala falešného učitele (nebo mu nabízela rychlost v KJV). Tato fráze v řečtině znamená vesele nebo radostně někoho zdravit. Jinými slovy, nemáme žehnat falešným učitelům ani jim přát dobro.

Máme být vždy připraveni s odpovědí na naději, která je v nás (1 Petr 3:15), ale musíme tak činit v moci Ducha svatého a následovat Jeho vedení. Když kultisté nebo falešní učitelé zaklepou na dveře, může to být příležitost říct jim pravdu o Ježíši, nebo to může být příležitost je opustit; jsou slepými průvodci (Matouš 15:14). V každém případě se musíme spoléhat na Pánovu moudrost (Jakub 1:5) a být opatrní, abychom neházeli perly vepřům (Matouš 7:6).