Měl by si křesťan vzít dovolenou?
Odpovědět
Bible nezmiňuje nic konkrétně o dovolené (nebo pro naše anglicky mluvící přátele mimo USA o prázdninách). Písmo se však zabývá koncepty odpočinku a správcovství, které jsou oba použitelné při přemýšlení o tom, zda by si křesťané měli brát dovolenou.
Dovolená je časem odpočinku a Bůh dal příklad odpočinku v Genesis 2:2–3, když přestal tvořit. V Exodus 20:8–11 Bůh říká svému lidu, že sedmý den si má odpočinout od své práce – vzít si týdenní dovolenou. Příkaz o sobotě se opakuje v celém Starém zákoně. V Novém zákoně vidíme, jak Ježíš naplňuje význam soboty. Křesťané již nejsou pod zákonem sabatu, ale koncept odpočinku je stále důležitý. Ježíš řekl, že sobota byla stvořena pro člověka, což znamená, že nám ji Bůh dal jako dar (Marek 2:27). Spíše než břemenem, které se stalo v Ježíšově době, měla být sobota posilující. Když odpočíváme, prohlašujeme svou závislost na Bohu, uplatňujeme svou víru v Jeho opatření a dostáváme osvěžení.
Ježíš si nevzal dovolenou ze své služby, ale udělal si chvíle osvěžení a také zajistil, aby jeho učedníci měli totéž. V době, kdy přicházelo a odcházelo tolik lidí, že neměli ani možnost se najíst, Ježíš říká svým učedníkům: Pojďte se mnou sami na klidné místo a odpočiňte si (Marek 6:31). Je jasné, že pokud Ježíš hledal čas pryč, dělat si potřebné přestávky je dobrá věc.
Rozvaha je nezbytná při plánování dovolené. Odpočinek je dar; víc než to, je to lidská potřeba. Nemůžeme přežít bez rytmu práce a odpočinku, jak je vidět na naší každodenní potřebě spánku. Odpočinek přitom není smyslem života. Musíme také pracovat. Efezským 5:15–17 říká: Dávejte si tedy velký pozor, jak žijete – ne jako nemoudří, ale jako moudří a využívejte každé příležitosti, protože dny jsou zlé. Nebuďte proto pošetilí, ale pochopte, jaká je Pánova vůle. Mojžíš se modlí: Nauč nás počítat naše dny, abychom získali moudrost srdce (Žalm 90:12) a Ježíš říká: Musíme rychle splnit úkoly, které nám přidělil ten, kdo nás poslal (Jan 9:4, NLT). Je jasné, že cílem našeho života není dovolená. Ale potřebujeme čas pryč od našich každodenních rutin, abychom dostali občerstvení od Boha. Bůh nás nenavrhl, abychom pracovali nebo sloužili 24/7, 365 dní v roce.
Další věcí, kterou je třeba zvážit ohledně dovolené, je správcovství. Máme být dobrými správci svého času a financí. Je důležité utrácet naše zdroje za věci, které mají skutečnou hodnotu. Dobrá dovolená bude obnovou pro naše duše a pomůže nám pokračovat v naší práci pro Pána. Dovolená je také připomínkou toho, že naše živobytí závisí na Bohu – ne na sobě.
Finanční správa je v souvislosti s dovolenou důležitou otázkou. Při pomyšlení na dovolenou je dobré důkladně zvážit finance. Jsou náklady na dovolenou v našich finančních možnostech? Je výdaj úměrný hodnotě dovolené? Jsme zodpovědní v jiných oblastech financí (platíme účty, dáváme církvi, pomáháme druhým atd.)? To neznamená, že dovolená musí být levná. Není špatné utrácet peníze – dokonce i hodně peněz – za zážitek. Výplata, pokud jde o vztahy, doplnění nebo radost, může stát za to. Klíčem je podřídit svá finanční rozhodnutí Bohu a dobře hospodařit se svými zdroji.
Dovolená je pro křesťany nejen přípustná, ale je také nezbytná. Co přesně dovolená obnáší, to je věc svědomí, zdrojů a praktičnosti. Dovolená může být jednoduchá nebo sofistikovaná, ale jak říká Koloským 3:17: Cokoli děláte, ať už slovy nebo skutky, vše dělejte ve jménu Pána Ježíše a jeho prostřednictvím děkujte Bohu Otci.