Je v Bibli popel v popel, prach v prach?

Odpovědět



Obřadník pohřební služby říká: Popel popel, prach prach je běžnou praxí v mnoha odvětvích křesťanství. Nejčastěji se mluví poté, co je rakev spuštěna do hrobu, a zároveň se na rakev symbolicky hází špína. Je však zajímavé poznamenat, že přesná fráze popel popelu prach prachu se v Bibli nevyskytuje. Pochází spíše z pohřební části Knihy společných modliteb.



Nejznámější verzí tohoto pohřebního ritu je Anglikánská kniha společných modliteb a zní takto:





V jisté a jisté naději na vzkříšení k věčnému životu skrze našeho Pána Ježíše Krista doporučujeme všemohoucímu Bohu našeho bratra [JMÉNO]; a jeho tělo odevzdáme k zemi; země k zemi; popel popelu prach prachu. Hospodin mu žehnej a ochraňuj ho, Hospodin rozjasni jeho tvář nad ním a buď mu milostivý a dej mu pokoj. Amen.



Zatímco popel popelu prach prachu není výslovně biblický, je pevně založen na Písmu. Genesis 3:19 zní: V potu tváře budeš jíst svůj pokrm, dokud se nevrátíš do země, protože z ní jsi byl vzat; neboť prach jsi a v prach se obrátíš. Genesis 18:27 zaznamenává tento Abrahamův výrok: Nyní, když jsem byl tak smělý, abych promluvil k Hospodinu, ačkoli nejsem nic než prach a popel. Podobně naříkal Job: Uvrhne mě do bahna a já jsem svržen v prach a popel (Job 30:19). V Kazateli 3:20 Šalomoun prohlásil: Všichni jděte na stejné místo; vše pochází z prachu a v prach se všichni vrací.



Pořekadlo popel popelu prach prachu je mocnou připomínkou toho, že nás Bůh stvořil z prachu (viz Genesis 2:7) a že kvůli hříchu se všechna naše fyzická těla nakonec vrátí v prach. Musíme odtrhnout oči od věcí tohoto světa a místo toho se zaměřit na věčnost (Matouš 6:19–21). Naše fyzická těla se vrátí v prach, ale naše duchovní bytost se vrátí k Bohu, aby před Ním stála na soudu (Židům 9:27). Skrze víru v Ježíše Krista může být tento den spíše slavným než něčím, čeho se máme bát.