Jak zkoušení vaší víry vede k vytrvalosti (Jakub 1:3)?

Pokud jde o zkoušení naší víry, nejlépe to říká Jakub 1:3: ‚Zkouška vaší víry vede k vytrvalosti.' Jinými slovy, zkoušení naší víry nám pomáhá rozvíjet duchovní vytrvalost. A to je něco, co všichni potřebujeme, protože život je plný výzev a obtíží. Pokud chceme růst ve své víře, musíme být ochotni čelit těmto zkouškám přímo. Jak to tedy můžeme udělat? Nejprve si musíme být vědomi zkoušek a výzev, kterým čelíme. Může to být cokoli od osobního zápasu nebo neúspěchu až po globální krizi nebo přírodní katastrofu. Ať je to cokoliv, musíme to pojmenovat a prohlásit to za zkoušku naší víry. Pak se musíme opřít o svou víru. To znamená, že i když to může být obtížné, věříme, že Bůh je s námi a že nás provede. Spoléháme na Něj jako na sílu a vedení, protože víme, že nám dá vytrvalost, kterou potřebujeme, abychom zvládli jakoukoli výzvu, které čelíme. Nakonec si musíme pamatovat, že tyto testy nás nemají zlomit. Jsou pro nás příležitostí k růstu ve víře a duchovnímu posílení. Takže i když jsou věci těžké, měj oči na Ježíši a nevzdávej se!

Odpovědět





V celém Novém zákoně jsou věřící vyzýváni, aby se na problémy a zkoušky dívali z nebeské perspektivy. Jakub říká, že bychom měli své potíže považovat za příležitost k velké radosti (Jakub 1:2), protože v nás vytvářejí charakterovou vlastnost, která je klíčem k udržení kurzu a dobrému dokončení: Zkouška vaší víry produkuje vytrvalost. Nechte vytrvalost dokončit své dílo, abyste byli zralí a úplní a nic vám nechybělo (Jakub 1:3–4).



Slovo zde přeložené jako vytrvalost ( hypomonēn v původní řečtině) znamená sílu odolávat útrapám nebo stresu, zejména vnitřní sílu, kterou je nutné vydržet. Jiné překlady překládají toto podstatné jméno vytrvalost (ESV), vytrvalost (NLT, CSB) a trpělivost (KJV, NKJV). Zkouška naší víry vytváří sílu a vnitřní vytrvalost nezbytnou k tomu, abychom trpělivě snášeli těžkosti a pronásledování a dospěli k duchovní zralosti.



V paralelním učení apoštol Pavel tvrdí: I my se můžeme radovat, když se dostaneme do problémů a zkoušek, protože víme, že nám pomáhají rozvíjet vytrvalost (Římanům 5:3, NLT). Apoštol Petr opakuje tento cit: Naopak se velmi radujte, neboť tyto zkoušky z vás dělají partnery s Kristem v jeho utrpení, takže budete mít úžasnou radost z toho, že spatříte jeho slávu, až bude zjevena celému světu (1 Petr 4: 13, NLT). Pisatel Listu Židům vysvětluje: „Potřebuješ totiž vytrvalost, abys poté, co vykonáš Boží vůli, dostal, co bylo zaslíbeno (Židům 10:36, HCSB).





Petr nás také ujišťuje, že zkoušení naší víry zkouškami dokazuje pravost nebo autenticitu naší víry: Buďte tedy opravdu rádi. Čeká nás úžasná radost, i když musíš na chvíli vydržet mnoho zkoušek. Tyto zkoušky ukážou, že vaše víra je pravá. Je zkoušeno jako zkoušky ohněm a očišťuje zlato – ačkoli vaše víra je mnohem vzácnější než pouhé zlato. Takže když vaše víra zůstane silná v mnoha zkouškách, přinese vám to mnoho chvály, slávy a cti v den, kdy se Ježíš Kristus zjeví celému světu (1 Petr 1:6–7, NLT).



Jedna věc je stát pevně ve svém přesvědčení, když všechno jde dobře a naše víra zůstává nevyzkoušena. Ale jak reagujeme, když se zdá, že Bůh mlčí, když se všechno rozpadá, když jsou naše srdce zlomená a naše sny jsou rozbité? Právě tehdy zkoušky tohoto života skutečně testují naši víru a poskytují příležitost produkovat vytrvalost – neochvějnou vytrvalost, která v nás rozvíjí duchovní celistvost a zralost. Když se ukáže, že naše důvěra v Krista je neotřesitelná skrze ohně protivenství, můžeme čelit jakékoli situaci s radostí, odhodláním a stále větší nadějí. Můžeme důvěřovat Bohu, že nás v tom všem podpoří a nakonec nás odmění.

Necháme vytrvalost dokončit svou práci, když budeme pokračovat v následování Ježíše Krista, necháme své kořeny vrůst do něj a naše životy budou postaveny na něm. Pak vaše víra posílí v pravdu, kterou jste učili, a budete překypovat vděčností (Koloským 2:7, NLT; viz také Koloským 1:10–12). Zůstat v Kristu vyžaduje trpělivou vytrvalost v průběhu času a skrze zkoušení pro dílo, které v nás má být vykonáno (viz Jan 15:4–10; Římanům 12:12; Koloským 1:23; Židům 10:36–38; 2. Petr 1: 5–8; Zjevení 2:2–3).

Zkouška naší víry také plodí život. Ježíš řekl svým učedníkům, že uprostřed odporu by měli stát pevně a vy získáte život (Lukáš 21:19). Ježíš věděl, že budou všichni čelit intenzivnímu pronásledování, a proto řekl: Všichni tě budou nenávidět kvůli mně, ale ten, kdo vytrvá pevně až do konce, bude spasen (Matouš 10:22; viz také Matouš 24:13).

Naštěstí vytrvalost nezávisí pouze na našem úsilí. Jako následovníci Ježíše v nás působí Duch Boží a dává nám sílu a sílu vytrvat (Filipským 2:13; 4:13; Efezským 3:16; 1. Korintským 12:6; 15:10; 2. Korinťanům 1:21–22; Židům 13:21).

Snad jedním z nejlepších biblických příkladů člověka, který vyvinul duchovní zralost tím, že vytrval v těžké zkoušce víry, byla starozákonní postava Joseph. Byl oklamán svými bratry a prodán do otroctví (Genesis 37:1–36), obviněn Potifarovou manželkou (Genesis 39:12–36) a zapomenut ve vězení (Genesis 40:23). Ale Bůh působil v Josefovi přes jeho těžkosti a naplňoval plán na záchranu jeho rodiny a budoucího izraelského národa. Přesto to nebylo až o mnoho let později, kdy Josef viděl Boží ruku ve svých zkouškách. Ale pak mohl říci svým bratrům: Chtěl jsi mi ublížit, ale Bůh to zamýšlel k dobru, aby dosáhl toho, co se nyní děje, záchrany mnoha životů (Genesis 50:20). Bůh dovolil, aby zkouška Josefovy víry přinesla vytrvalost, která dokončila své dílo tím, že ho učinila zralým a úplným, aniž by mu nic nechybělo. A co víc, Josephova odhodlaná a neochvějná vytrvalost přinesla záchranu mnoha životů.