Jak Boží svrchovanost spolupracuje se svobodnou vůlí?

Jak Boží svrchovanost spolupracuje se svobodnou vůlí?

Abychom pochopili, jak Boží suverenita funguje společně se svobodnou vůlí, musíme nejprve porozumět definici každého z nich. Suverenita je nejvyšší moc nebo autorita v řídícím orgánu. Svobodná vůle je síla činit rozhodnutí, která nejsou ani určena přirozenou kauzalitou, ani předurčena osudem nebo božskou vůlí. Jak tedy Boží suverenita spolupracuje se svobodnou vůlí? Někdo by řekl, že Bůh je suverénní a má nad vším kontrolu, a proto naše svobodná vůle neexistuje; jiní by však řekli, že protože máme svobodnou vůli, Bůh není suverénní. Takže, který to je? Odpověď zní: obojí. Víte, Bůh je suverénní a má vše pod kontrolou A my máme svobodnou vůli. Jak to může být? No, přemýšlejme o tom takto: Kdybychom neměli svobodnou vůli, pak by bylo vše předem určeno – nemohli bychom se sami rozhodovat. A pokud by bylo vše předem určeno, pak by to znamenalo, že Bůh má všechno pod kontrolou a my s tím nemůžeme nic dělat (tedy žádná svobodná vůle). Ale ze zkušenosti víme, že máme svobodnou vůli, protože se rozhodujeme každý den; proto, protože máme svobodnou vůli, nemůže být vše předem určeno (tj. Bůh nemá nad vším úplnou kontrolu). Jak to tedy funguje? Funguje to takto: i když Bůh ví, jaká rozhodnutí uděláme (protože ví všechno), stále nám umožňuje, abychom tato rozhodnutí činili svobodně – bez Jeho zasahování. Jinými slovy, nenutí nás dělat nic proti naší vůli; spíše nám umožňuje svobodně se rozhodovat – i když tato rozhodnutí nejsou vždy ta nejlepší! Proto, pokud jde o otázku suverenity versus svobodná vůle, pravdou je, že obojí je pravdivé: Bůh je suverénní a pod kontrolou A my máme svobodnou vůli.

Odpovědět





Je nemožné, abychom plně porozuměli dynamice svatého Boha formujícího a utvářející vůli člověka. Písmo je jasné, že Bůh zná budoucnost (Matouš 6:8; Žalm 139:1-4) a má naprostou svrchovanou kontrolu nad všemi věcmi (Koloským 1:16-17; Daniel 4:35). Bible také říká, že si musíme vybrat Boha, jinak od Něj být věčně odděleni. Jsme zodpovědní za své činy (Římanům 3:19; 6:23; 9:19-21). Jak tyto skutečnosti spolupracují, je pro omezenou mysl nemožné pochopit (Římanům 11:33-36).



Lidé mohou v této otázce zaujmout jeden ze dvou extrémů. Někteří zdůrazňují suverenitu Boha do té míry, že lidské bytosti jsou jen o málo víc než roboti, kteří prostě dělají to, k čemu byli suverénně naprogramováni. Jiní zdůrazňují svobodnou vůli až k tomu, že Bůh nemá úplnou kontrolu a/nebo znalost všech věcí. Ani jedna z těchto pozic není biblická. Pravdou je, že Bůh neporušuje naši vůli tím, že si nás vyvolí a vykoupí. Spíše mění naše srdce, takže naše vůle volí Jeho. Milujeme Ho, protože On nás miloval jako první (1 Jan 4:19), a ne vy jste si vyvolili mě, ale já jsem si vyvolil vás (Jan 15:16).



co pak máme dělat? Za prvé, máme důvěřovat Pánu s vědomím, že On má vše pod kontrolou (Přísloví 3:5-6). Boží svrchovanost pro nás má být útěchou, nikoli problémem, o kterém bychom se měli starat nebo o něm diskutovat. Za druhé, máme žít své životy a dělat moudrá rozhodnutí v souladu s Božím slovem (2. Timoteovi 3:16–17; Jakub 1:5). Před Bohem nebudou žádné výmluvy, proč jsme se rozhodli Ho neposlouchat. Za svůj hřích nebudeme vinit nikoho jiného než sebe. V neposlední řadě máme uctívat Pána a chválit Ho, že je tak úžasný, nekonečný, mocný, plný milosti a milosrdenství – a suverénní.







Top