Učí Jan 3:5, že křest je nezbytný pro spasení?

Odpovědět



Jako u každého jednotlivého verše nebo pasáže rozlišujeme, co učí, tak, že to nejprve profiltrujeme přes to, co víme, že Bible o daném tématu učí. V případě křtu a spasení Bible jasně říká, že spasení je z milosti skrze víru v Ježíše Krista, nikoli ze skutků jakéhokoli druhu, včetně křtu (Efezským 2:8-9). Takže každý výklad, který dospěje k závěru, že křest nebo jakýkoli jiný úkon je nezbytný pro spasení, je chybný výklad. Pro více informací navštivte naši webovou stránku na téma „Je spasení pouze vírou, nebo vírou a skutky? '



John 3:3-7, Ježíš odpověděl a řekl jemu: Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží. Nikodém mu řekl: ‚Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže podruhé vstoupit do lůna své matky a narodit se, že?' Ježíš odpověděl: ‚Amen, amen, pravím vám, nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do království Božího. Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíš se znovu narodit.''





Při prvním zvažování této pasáže je důležité poznamenat, že nikde v kontextu této pasáže není ani zmíněn křest. Zatímco křest je zmíněn později v této kapitole (Jan 3:22-30), je to v úplně jiném prostředí (Judea místo Jeruzaléma) a v jiném čase než diskuse s Nikodémem. To neznamená, že Nikodémovi byl křest neznámý, ať už z židovské praxe křtít pohanské konvertity k judaismu, nebo ze služby Jana Křtitele. Pouhé přečtení těchto veršů v kontextu by však nedalo žádný důvod předpokládat, že Ježíš mluvil o křtu, ledaže bychom chtěli v pasáži přečíst předem vytvořenou myšlenku nebo teologii. Automaticky číst křest do tohoto verše jen proto, že se v něm zmiňuje voda, je neopodstatněné.



Ti, kdo drží křest, který má být vyžadován pro spasení, ukazují jako důkaz zrození z vody. Jak to vyjádřil jeden člověk, Ježíš to popisuje a říká mu jasně jak – tím, že se narodil z vody a Ducha. To je dokonalý popis křtu! Ježíš nemohl podat podrobnější a přesnější vysvětlení křtu. Kdyby však Ježíš skutečně chtěl říci, že člověk musí být pokřtěn, aby byl spasen, mohl by jasně říci: Vpravdě, vpravdě, pravím vám, pokud není člověk pokřtěn a nenarozen z Ducha, nemůže vejít do království Bůh. Dále, pokud by Ježíš učinil takové prohlášení, byl by v rozporu s mnoha dalšími biblickými pasážemi, které jasně ukazují, že spasení je z víry (Jan 3:16; Jan 3:36; Efezským 2:8-9; Titovi 3:5) .



Neměli bychom také ztrácet ze zřetele skutečnost, že když Ježíš mluvil k Nikodémovi, obřad křesťanského křtu ještě neplatil. Tato důležitá nejednotnost ve výkladu Písma je vidět, když se někdo zeptá těch, kdo věří, že křest je nutný ke spasení, proč zloděj na kříži nepotřeboval být pokřtěn, aby byl spasen. Obvyklá odpověď na tuto otázku zní: Zloděj na kříži byl ještě pod Starou smlouvou, a proto nepodléhal tomuto křtu. Byl zachráněn stejně jako kdokoli jiný za Staré smlouvy. Takže v podstatě titíž lidé, kteří říkají, že zloděj nemusel být pokřtěn, protože byl pod Starou smlouvou, použijí Jana 3:5 jako důkaz, že křest je nezbytný pro spasení. Trvají na tom, že Ježíš říká Nikodémovi, že musí být pokřtěn, aby byl spasen, i když byl také pod Starou smlouvou. Pokud byl zloděj na kříži zachráněn, aniž by byl pokřtěn (protože byl pod starou smlouvou), proč by Ježíš řekl Nikodémovi (který byl také pod starou smlouvou), že potřebuje být pokřtěn?



Pokud zrození z vody a Ducha neznamená křest, co to potom znamená? Tradičně existují dva výklady této fráze. První je, že zrození z vody Ježíš používá k označení přirozeného porodu (přičemž voda se vztahuje k plodové vodě, která obklopuje dítě v lůně) a že zrození z Ducha označuje duchovní zrození. I když je to jistě možný výklad termínu zrození z vody a zdá se, že by zapadalo do kontextu Nikodémovy otázky o tom, jak by se člověk mohl narodit, když je starý, není to vzhledem ke kontextu této pasáže nejlepší výklad. Ježíš přece nemluvil o rozdílu mezi přirozeným zrozením a duchovním zrozením. To, co dělal, bylo vysvětlování Nikodémovi, že potřebuje narodit se shora nebo znovuzrodit.

Druhý společný výklad tohoto úryvku a ten, který nejlépe odpovídá celkovému kontextu, nejen tohoto úryvku, ale celé Bible, je ten, který chápe frázi zrození z vody a Ducha jako obojí popisující různé aspekty stejného duchovního zrození nebo toho, co znamená znovuzrození nebo zrození shůry. Když tedy Ježíš řekl Nikodémovi, že se musí narodit z vody a Ducha, neměl na mysli doslovnou vodu (tj. křest nebo plodovou vodu v lůně), ale měl na mysli potřebu duchovní očisty nebo obnovy. V celém Starém zákoně (Žalm 51:2,7; Ezechiel 36:25) a Novém zákoně (Jan 13:10; 15:3; 1. Korintským 6:11; Židům 10:22) je voda často obrazně používána jako duchovní očištění nebo znovuzrození, které přináší Duch svatý skrze Slovo Boží v okamžiku spasení (Efezským 5:26; Titovi 3:5).

Barclay Daily Study Bible popisuje tento koncept takto: Jsou zde dvě myšlenky. Voda je symbolem očisty. Když se Ježíš zmocní našich životů, když Ho milujeme celým svým srdcem, hříchy minulosti jsou odpuštěny a zapomenuty. Duch je symbolem moci. Když se Ježíš zmocní našich životů, není to jen to, že minulost je zapomenuta a odpuštěna; pokud by to bylo vše, mohli bychom klidně přistoupit k tomu, abychom v životě udělali stejný nepořádek znovu; ale do života vstupuje nová síla, která nám umožňuje být tím, čím bychom sami nikdy být nemohli, a dělat to, co bychom sami nikdy nedokázali. Voda a Duch představují očistnou a posilující Kristovu moc, která stírá minulost a dává vítězství v budoucnosti.

Proto voda zmíněná v tomto verši není doslovná fyzická voda, ale spíše živá voda, kterou Ježíš slíbil ženě u studny v Janovi 4:10 a lidem v Jeruzalémě v Janovi 7:37-39. Je to vnitřní očista a obnova způsobená Duchem svatým, která přináší duchovní život mrtvému ​​hříšníkovi (Ezechiel 36:25-27; Titovi 3:5). Ježíš tuto pravdu potvrzuje v Janovi 3:7, když opakuje, že se člověk musí znovu narodit a že tuto novost života může vytvořit pouze Duch svatý (Jan 3:8).

Existuje několik důvodů, proč je to správný výklad fráze zrozený z vody a Ducha . Nejprve bychom měli poznamenat, že Nikodém našel svůj doslovný výklad znovu se narodit být nesrozumitelný. Nemohl pochopit, jak může dospělý muž znovu vstoupit do matčina lůna a znovu se fyzicky narodit (Jan 3:4). Ježíš opakuje, co právě řekl Nikodémovi, tentokrát rozlišuje mezi tělem a duchem (verš 6). Je zajímavé, že řecké slovo přeložené znovu nebo znovu v Janovi 3:3 a 7 má dva možné významy: první je znovu a druhý je shůry. Znovuzrození, narození shůry a narození z vody a Ducha jsou tři způsoby, jak říci totéž.

Za druhé, gramatika v Janovi 3:5 by mohla naznačovat, že zrození z vody a zrození z Ducha jsou považovány za jeden čin, nikoli dva. Nemluví se tedy o dvou oddělených zrozeních, jak se Nikodém nesprávně domníval, ale o jednom zrození, o zrození shůry nebo o duchovním zrození, které je nezbytné pro to, aby kdokoli viděl království Boží. Tato potřeba znovuzrození nebo duchovního zrození je tak důležitá, že Ježíš říká Nikodémovi o její nezbytnosti třikrát v této pasáži Písma (Jan 3:3, 3:5, 3:7).

Za třetí, voda se v Bibli často používá symbolicky k označení práce Ducha svatého při posvěcování věřícího, čímž Bůh očišťuje a očišťuje srdce nebo duši věřícího. Na mnoha místech ve Starém i Novém zákoně je působení Ducha svatého přirovnáváno k vodě (Izajáš 44:3; Jan 7:38-39).

Ježíš kárá Nikodéma v Janovi 3:10 tím, že se ho ptá: Jsi učitel Izraele a nerozumíš těmto věcem? To znamená, že to, co mu Ježíš právě řekl, bylo něco, co měl Nikodém znát a chápat ze Starého zákona. Co měl Nikodém jako učitel Starého zákona vědět a chápat? Bůh ve Starém zákoně slíbil, že přijde čas, kdy: pokropí vás čistou vodou a budete čistí; Očistím tě od všech tvých nečistot a od všech tvých modl. Navíc vám dám nové srdce a vložím do vás nového ducha; a já odstraním srdce z kamene z vašeho těla a dám vám srdce z masa. Vložím do vás svého Ducha a způsobím, že se budete řídit mými nařízeními a budete bedlivě zachovávat má nařízení. (Ezechiel 36:25-27). Ježíš pokáral Nikodéma, protože si nevzpomněl a nepochopil jednu z klíčových starozákonních pasáží týkajících se Nové smlouvy (Jeremiáš 31:33). To měl Nikodém očekávat. Proč by Ježíš káral Nikodéma za to, že nerozumí křtu, když vezmeme v úvahu skutečnost, že o křtu není nikde ve Starém zákoně zmínka?

I když tento verš neučí, že křest je nutný ke spasení, měli bychom si dávat pozor, abychom nezanedbávali důležitost křtu. Křest je znamením nebo symbolem toho, co se děje, když se člověk znovu narodí. Důležitost křtu by neměla být bagatelizována nebo minimalizována. Křest nás však nespasí. To, co nás zachraňuje, je očistné dílo Ducha svatého, když jsme znovuzrozeni a znovuzrozeni Duchem svatým (Titovi 3:5).