Mohl Ježíš zhřešit?

Odpovědět



Tato zajímavá otázka má dvě strany. Je důležité si uvědomit, že nejde o to, zda Ježíš zhřešil. Obě strany se shodují, jak Bible jasně říká, že Ježíš nezhřešil (2. Korintským 5:21; 1. Petrův 2:22). Otázkou je, zda Ježíš mohl zhřešit. Ti, kteří se drží bezúhonnosti, věří, že Ježíš nemohl zhřešit. Ti, kdo se drží podivínství, věří, že Ježíš mohl zhřešit, ale nezhřešil. Který pohled je správný? Jasné učení Písma je, že Ježíš byl bezúhonný – Ježíš nemohl zhřešit. Kdyby mohl zhřešit, stále by byl schopen hřešit i dnes, protože si zachovává stejnou podstatu, jako když žil na zemi. On je Bohočlověk a navždy jím zůstane, má plné božstvo a plné lidstvo tak sjednocené v jedné osobě, že jsou nedělitelné. Věřit, že Ježíš mohl hřešit, znamená věřit, že Bůh mohl hřešit. Neboť Bohu se zalíbilo, že v něm přebývá veškerá jeho plnost (Koloským 1:19). Koloským 2:9 dodává, že v Kristu přebývá veškerá plnost Božství v tělesné podobě.



Přestože je Ježíš plně člověkem, nenarodil se s hříšnou přirozeností, se kterou se rodíme my. Byl jistě pokoušen stejným způsobem jako my, v tom, že pokušení mu předkládal Satan, a přesto zůstal bez hříchu, protože Bůh není schopen hřešit. Je to proti Jeho samotné přirozenosti (Matouš 4:1; Židům 2:18, 4:15; Jakub 1:13). Hřích je ze své podstaty přestoupením Zákona. Bůh stvořil Zákon a Zákon je od přírody tím, co by Bůh udělal nebo nechtěl; proto je hřích cokoli, co by Bůh ze své podstaty neudělal.





Být v pokušení není samo o sobě hříšné. Někdo by vás mohl svádět k něčemu, co nechcete dělat, jako je spáchání vraždy nebo účast na sexuálních zvrácenostech. Pravděpodobně vůbec netoužíte zúčastnit se těchto akcí, ale přesto jste byli v pokušení, protože někdo před vás tuto možnost položil. Pro slovo pokušení existují alespoň dvě definice:



1) Mít hříšný návrh navržený někým nebo něčím mimo vás nebo vaší vlastní hříšnou povahou.



2) Zvažte skutečnou účast na hříšném činu a možné požitky a důsledky takového činu do té míry, že se čin již odehrává ve vaší mysli.



První definice nepopisuje hříšný čin/myšlenku; druhý ano. Když se zabýváte hříšným činem a uvažujete o tom, jak byste jej mohli uskutečnit, překročili jste hranici hříchu. Ježíš byl pokoušen způsobem podle definice jedna, kromě toho, že nikdy nebyl pokoušen hříšnou přirozeností, protože v Něm neexistovala. Satan Ježíši navrhoval určité hříšné činy, ale neměl žádnou vnitřní touhu podílet se na hříchu. Proto byl pokoušen jako my, ale zůstal bez hříchu.

Ti, kdo se drží uvážlivosti, věří, že kdyby Ježíš nemohl zhřešit, nemohl by skutečně zažít pokušení, a proto by se nemohl skutečně vcítit do našich bojů a pokušení proti hříchu. Musíme si pamatovat, že člověk nemusí něco zažít, aby to pochopil. Bůh ví všechno o všem. Zatímco Bůh nikdy neměl touhu hřešit a zcela jistě nikdy nezhřešil, Bůh ví a chápe, co je hřích. Bůh ví a chápe, jaké to je být v pokušení. Ježíš se dokáže vcítit do našich pokušení, protože ví, ne proto, že zažil totéž, co my.

Ježíš ví, jaké to je být pokoušen, ale neví, jaké to je hřešit. To Mu nebrání v tom, aby nám pomáhal. Jsme pokoušeni hříchy, které jsou pro člověka společné (1. Korintským 10:13). Tyto hříchy lze obecně shrnout do tří různých typů: žádostivost těla, žádostivost očí a pýcha života (1 Jan 2:16). Prozkoumejte pokušení a hřích Evy, stejně jako pokušení Ježíše, a zjistíte, že pokušení každého pochází z těchto tří kategorií. Ježíš byl pokoušen všemi způsoby a v každé oblasti, kterou jsme my, ale zůstal dokonale svatý. I když naše zkažená povaha bude mít vnitřní touhu podílet se na některých hříších, máme schopnost skrze Krista překonat hřích, protože už nejsme otroky hříchu, ale spíše otroky Boha (Římanům 6, zvláště verše 2 a 16-22). ).